Na dlužníky přes daně

Ve sněmovně se střetl vládní návrh na novelizaci daně z příjmů (tisk 615) a další návrhy poslanců (tisky 602, 603, 671 a 672). Pozměňovací návrhy přibyly i v rámci druhého čtení.

Celkem více než 200 pozměňovacích návrhů zasahovalo do několika bloků. Jen některé upravovaly původní vládní předlohu; většina mířila úplně jinam. Proto také hodně návrhů ministr Mertlík odmítl podpořit. "Za velmi problematické považuji ty návrhy, které vedou ke zvýhodnění určité skupiny daňových poplatníků, a dále ty, které se týkají zvýšení limitu pro hmotný majetek v rámci uplatňování do nákladů," prohlásil před schvalováním ve Sněmovně.

Valorizování částek

Jeden blok poslaneckých návrhů modifikoval odčitatelné položky, resp. přesněji nezdanitelnou část daně u fyzických osob (§ 15 DzP). K tomu je třeba poznamenat, že základní částka a částka na dítě se pravidelně v letech 1993 až 1999 valorizovala v závislosti na inflaci, pouze pro letošek ke zvýšení nedošlo. Ostatní položky se zvyšovaly jen občas. Od příštího roku vláda předpokládala zvýšení všech částek v průměru o 6,5 procenta. Celkem bylo předloženo šest alternativních návrhů, všechny byly pro poplatníky výhodnější než vládní návrh. Například u základní odpočitatelné položky poslanci navrhovali zvýšení až na 54 000 Kč, tedy o více než třetinu. Poslanci Kalousek, Filip a další navrhovali zvýšení částky na dítě na 36 tisíc a část-ky na studenta na dvojnásobek (24 000). Nakonec prošel návrh relativně nejméně zvyšující vládní záměr (viz tabulku 1).

Poslanci se pokusili upravit také sazby daně. V případě fyzických osob vláda navrhovala pouze valorizaci hranic pro jednotlivá pásma progresivního zdanění, což prošlo. Sazby ve výši 15 až 32 % byly také zachovány, i když poslanci navrhovali rozdělení nejvyššího pásma ještě na sazby 37, resp. až 40 %. Tyto návrhy na větší progresivitu přicházely samozřejmě z levé části politického spektra.

U právnických osob navrhli lidovci a poslanci Unie svobody snížení sazby na 25 % ve variantě s účinností od příštího roku nebo až od roku 2003. V odůvodnění návrhu se odvolávali např. na Německo, kde je podobná sazba také navrhována. Snížení příjmů ve výši asi 10 mld. korun ročně by prý bylo kompenzováno lepším výkonem podniků a podporou ekonomického růstu. Návrh ale podpořili převážně jen poslanci ze stran předkladatelů. Vývoj sazeb daně ukazuje tabulka 2.

Paušální daň: ANO

Nově (možno říci až revolučně) je poskytnuta pro určitou striktně vymezenou skupinu poplatníků (s příjmy pouze podle § 7 odst. 1 písm. a) až c), pokud provozují podnikatelskou činnost bez zaměstnanců nebo spolupracujících osob a pokud roční výše těchto příjmů v bezprostředně předcházejících 3 zdaňovacích obdobích nepřesáhla 1 000 000 Kč) možnost použít paušální daň. Původní hranici ve vládním návrhu (500 tisíc) zvýšili poslanci. Za zmínku rovněž stojí, že z přítomných 170 poslanců hlasoval proti pouze jeden. Hlavním cílem je zřejmě snížení administrativní náročnosti pro určité skupiny daňových poplatníků, u kterých se předpokládá neefektivnost (zbytečnost) složité evidence údajů pro daňové účely.

Internet "i daňově" zadarmo: NE

Šlo o pobídku k nákupu technologií umožňujících připojení k internetu. Návrh primárně podporoval pořizování domácího počítače pro nepodnikatelské účely. Předpokládaly se dvě základní cesty.

Za prvé bylo navrhováno, že zaměstnavatel bude moci prodat zaměstnancům domácí počítač za cenu pořízení a formou splátkového prodeje, navíc toto zvýhodnění plynoucí zaměstnancům ze strany zaměstnavatele mělo být osvobozeno od daně z příjmu fyzických osob.

Za druhé by poplatník mohl uplatnit výdaj na pořízení domácího počítače jako odpočitatelnou položku od základu daně.

Odpočet byl limitován celkovou částkou 36 000 Kč během 36 měsíců, tedy 1000 Kč měsíčně, a zanikal by v přesně definovaných případech (prodej, darování a pronájem ve lhůtě tří let), neboť v takovém případě by nebyl splněn zamýšlený cíl podpory.

Návrh ale nezohledňuje poplatníky, kteří si už takový přístroj pořídili (v dnešní době je u nás asi 8 % domácností vybaveno touto vymožeností, v USA kolem 50 %). Není také jisté, jak by na tuto pobídku domácnosti reagovaly. Cena tohoto zařízení je jen jedním z faktorů ovlivňujícím jeho koupi. V neposlední řadě je nutné si uvědomit, že daňový systém není (jak vyplývá z teorie) primárně určen k tomu, aby ovlivňoval chování poplatníků, spíše naopak.

položky připočitatelné k základu daně: ANO

Návrh reaguje na nedisciplinovanost při platebním styku mezi podnikateli. Je to problém, při jehož řešení by se podle navrhujících poslanců mělo postupovat na "všech frontách", jak v daňových, tak v účetních zákonech (s možnostmi účinných sankcí). Podle předkladatelů by měl plnit funkci potrestání dlužníků.

Trochu se obáváme, zda tento postup nebude působit až příliš tvrdě na ty poplatníky, kteří se do výše zmíněné situace dostali vinou druhotné platební neschopnosti. Nicméně je to další signál k tomu, jakou důležitost poslanci přikládají zdravému finančnímu prostředí v ekonomice.

Idea návrhu spočívá v povinnosti zvýšit základ daně (u poplatníka s příjmy z podnikání, pronájmu a u právnických osob) o neuhrazené závazky poplatníka, u nichž k poslednímu dni zdaňovacího období uplynul více než 1 kalendářní měsíc ode dne jejich splatnosti. Do jednoho pytle se tak dostávají nedoplatky s například půlročním prodlením, tak i nedoplatky s měsíčním skluzem v placení. Toto ustanovení by se mělo poprvé použít při stanovení základu daně za zdaňovací období roku 2000 a pro daný závazek se uplatňuje pouze jednou.

Z hlediska daňové teorie není pro zmíněný postup opodstatnění a zřejmě se ani nikde jinde podobná úprava nevyskytuje. Návrh byl přijat s těsnou podporou napříč politickými stranami.

Společné zdanění: zatím NE

Návrh konkrétně spočíval v tom, že umožňoval daňovým rezidentům, kteří jsou manžely žijícími ve společné domácnosti více než polovinu zdaňovacího období, sečíst svoje příjmy (§ 6 až 10) s výjimkou příjmů, které vstupují do samostatného základu daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36), a tyto příjmy pak vydělit dvěma. Tato výsledná průměrná částka je pro každého z manželů osobním příjmem, který použije při stanovení svého základu daně (dílčího základu daně) nebo daňové ztráty. Obdobně se navrhovalo postupovat i u výdajů a odčitatelných položek od základu daně.

Snížit daň na benzin: NE

Poslanci v rámci projednávaných návrhů hlasovali i o záměru některých poslanců snížit spotřeb-ní daň na naftu a benzin. Tento návrh byl podán v souvislosti s nárůstem cen ropy a protesty dopravců. Znamenal by snížení sazby spotřební daně na benzin asi o 26 % a nafty o 14 %. To ale jde zcela proti dlouhodobým záměrům ministerstva. Návrh poslanecká sněmovna nepřijala.

Dílčí změny účetnictví: ANO

V rámci bloků pozměňovacích návrhů byla přijata dílčí novela zákona o účetnictví, která má platit také od 1. ledna příštího roku. Jsou zde na rozdíl od zámítnuté velké novely jen nejnutnější věci, které nevyvolají potřebu měnit postupy účtování a účetní osnovu. Z několika schválených bodů vyjmenujme nové vymezení účetních jednotek, účetní období v podobě hospodářského roku, úpravu rozvahového dne (otevírání a uzavírání účetních knih), způsoby zveřejňování. Tato část byla přijata bez jakýchkoliv problémů.