S ledoborcem za obchodem

Italská ekonomika je založena především na malých a středních firmách - připomněl české delegaci, kterou minulý týden přivezl do Itálie premiér Miloš Zeman, viceprezident Unione degli Industriali di Roma (Svaz římských průmyslníků) Gennaro Moccia. Pobídky, které nabízí česká vláda zahraničním investorům od loňského roku, však podle něho mohou přilákat do ČR i menší italské firmy.

Právě struktura italské ekonomiky je podle zástupců české agentury na podporu zahraničních investic CzechInvest jednou z největších příčin, proč se italské investice svou velikostí pohybují pod úrovní takových zemí, jako je třeba Slovensko nebo Kypr. Částečně to může být i malou informovaností či nedostatečnou průbojností italských firem. Podle údajů ČNB dosáhl celkový objem přímých zahraničních investic v období let 1990-červen 2000 hodnoty 167,2 mil. USD, tj. 0,77 % z celkových investic v ČR.

Možná banky, možná ČEZ

Další kapitál ze země na Apeninském poloostrově jistě lze očekávat. Pokud jde o větší projekty, mohly by mít podobu vstupu do Komerční banky či do elektroenergetiky. O získání podílu v posledním českém, zatím státním finančním domu se možná pokusí Unicredito, o níž se mluvilo již v souvislosti s prodejem Investiční a poštovní banky. Ukázalo se však, že italský zájemce nemá v ČR bankovní licenci.

Podle informace ČTK hodlá Unicredito posílit své pozice nejen v ČR, ale také na Slovensku a v Turecku a především v Rumunsku, kam směřuje značný objem italských investic. Zatím má Unicredito podíl v bankách v Polsku, Chorvatsku, Bulhar-sku, Slovinsku i Slovensku, v ČR založila otevřený podílový fond Pioneer Trust.

Do privatizace ČEZ a distribučních společností by se mohly zapojit italské společnosti Edison a ENI. Částečně státní energetická společnost ENI by mohla možná sehrát roli i v budoucí privatizaci plynárenství.

Fiat už ne

Pokud jde o automobilový průmysl, který je v ČR vždy vítán, z Itálie asi další velké investice očekávat nelze. Fiat je již dobře zaveden v Polsku a rozvoj další výroby hned v sousedním Česku je nepravděpodobný. Fiat (Iveco) je jako součást konsorcia Irisbus spolu s Renaultem přítomen v Karose Velké Mýto.

V Polsku, především ve speciálních zónách, se také soustředila většina tradičních dodavatelů automobilového průmyslu pro Fiat a GM (obě firmy uzavřely před časem alianci). Ovšem prostý fakt, že kapacita polských zón není nekonečná a že v dalším období už nemohou počítat zahraniční investoři v těchto zónách s tak rozsáhlými úlevami jako dříve, by se mohl pozitivně odrazit na Ostravsku. V tomto českém regionu by mohly zapustit kořeny subdodavatelé i pro polský automobilový průmysl. Nakonec pozitivní příklad už existuje: Hayes Lemmerz dodává součástky pro automobilový průmysl jak do Polska, tak do Německa.

Podle Reného Samka z CzechInvestu jeví určitý zájem o vstup do ČR výrobce automobilových součástí Automotive Lighting, což je společný podnik mezi firmami Bosch a Magnetti Marelli (součást holdingu Fiat).

Spíše menší investice

Jak sdělil Ekonomu generální ředitel CzechInvestu Martin Jahn, jednal v Itálii s několika firmami ze sektorů strojírenství a textilního průmyslu. Italských investic by ale podle předběžného zájmu mohlo přibývat především v oblasti elektroniky a elektrotechniky. M. Zeman také často v Itálii připomínal nejčerstvější investi-ci - v těchto dnech by měl sám poklepat na základní kámen stavby nové továrny italské firmy Candy, výrobce tzv. bílého zboží pro domácnost (ledničky, pračky atd.). Jde o expanzi v objemu asi 200 mil. USD.

Společnosti z oboru elektroni-ky a elektrotechniky představovaly také gró posluchačů, kteří se sešli na Svazu průmyslníků v Římě, aby vyslechli informace o obchodních a podnikatelských příležitostech v ČR.

Agentura na podporu investic registruje i zájem v oblasti zpracování kovů. Zajímavá je informace o snaze italského konsorcia ze severní Itálie založit ve Velkém Meziříčí technologický park pro menší a střední firmy. Fungovaly by tam služby v italském jazyce, což je pro zástupce zejména menších firem z Itálie vítaná pomoc - schopnost či ochota hovořit anglicky u nich není velká.

"Všechny z těchto firem mohou zvýšit objem investic v ČR, nikoliv však významně," říká k tomu René Samek.

Italská smůla

Ačkoliv úspěšné italské investice jsou v ČR méně viditelné, o nezdarech se všeobecně ví. S prvním fiaskem se v ČR setkala Cagiva, která nakonec odešla ze Strakonické Jawy. Také při tendru na získání podílu v Pražských vodárnách měli Italové smůlu, když se jedna firma přihlásila až po uzávěrce. Před nedávnem oznámila svůj odchod z firmy Stival Napajedla italská firma IPR. Podrobnosti prodeje podílu zpět do českých rukou nejsou známy. Ví se jen tolik, že Stival byl ve špatné finanční situaci (údajně je největším dlužníkem dceřiné společnosti Konsolidační banky Konpo).

Naopak firmě Tajmac se podařilo jiný podnik v jistém slova smyslu zachránit, když koupila konkurzní podstatu zlínského ZPS. O ČKD Blansko, které je rovněž v konkurzu, jeví zájem další italská firma - CO-VER.

O revitalizaci v ČR toho italské firmy zatím mnoho nevěděly, ale po setkání M. Zemana s představiteli hospodářských institucí a svazů je to jinak. "Seznámil jsem je s našimi regionálními i oborovými preferencemi," řekl premiér a dodal, že spolupráce Italů s podniky v revitalizaci či účast v offsetových programech není vyloučena.

Ostudný schodek

Zatímco jako investoři jsou Italové pro ČR méně významní, jako obchodním partnerům jim patří důležité páté místo. Obchodní bilance je však značně nevyvážená - loni dosáhlo saldo -600 mil. USD deficit v neprospěch České republiky. Na českém vývozu se asi 36 % podílejí stroje a zařízení (především škodovky), v dovozu představuje tato položka více než 42 %.

Naději uplatnit se na náročném italském trhu mají dnes bohužel spíše výrobky s nižším stupněm zpracování (suroviny, polotovary), dále obráběcí stroje, jednoduché výrobky ze dřeva, plastu, papíru atd.

Zlepšit strukturu českého exportu a zvýšit jeho objem by jistě pomohla i produkce z podniků, které by u nás v příštích letech mohly ve větší míře založit italské firmy. K většímu vývozu chce přispět také agentura CzechTrade, která v listopadu otevírá v Miláně svou kancelář.

O tom, jaké konkrétní obchody dojednaly, nechtěly zatím firmy, které doprovázely Miloše Zemana minulý týden do Milána a Říma, příliš hovořit. Sám premiér se označil v této roli za ledoborec, který proráží cestu a za nímž plují obchodní lodi-podnikatelé. Zeman očekává, že výsledky cesty by se měly přetavit do podoby konkrétních investic a obchodů tak za šest měsíců.