Turecko: Země dvou tváří

Evropská unie vypracovala strategii přibližování Turecka v březnu 1998 a posudek vydala v minulém říjnu. Tvrdí se v něm, že se v Turecku musí zlepšit dodržování lidských práv a dialog s menšinami. Z ekonomického pohledu neshledali evropští komisaři potíže takového rázu, že by bránily přijetí do integračního klubu, i když schopnost obstát v konkurenci má svá slabá místa. Hrubý národní produkt na hlavu (3150 USD) je podstatně vzdálen průměru EU a 25 procent žen ve věku nad 15 let bylo v roce 1998 negramotných. Problémy s dodržováním demokracie přetrvávají dosud.

Méně slibů, více demokracie

"Ankara musí přidat, pokud chce uspíšit svůj vstup do Evropské unie. Hlavně prohloubit demokratické reformy a vyřešit regionální spory," řekl podle agentury Dow Jones minulý čtvrtek na krátké návštěvě Řecka komisař EU pro rozšíření Günter Verheugen řeckému ministru zahraničí Georgeovi Papandreouovi. "Myslím si, že čím dříve začne se zásadním procesem demokratických změn, tím lépe pro vyřešení politických konfliktů v regionu. Hlavním účelem jednání EU s Tureckem je nutnost zajistit v regionu stabilitu a mír, ale také nastolit v kandidátské zemi demokracii, právní řád, ochranu etnických menšin a úctu k dodržování lidských práv." Papandreou vyzval Turecko, aby urychlilo reformu, a řekl, že jeho vstup do EU je i v zájmu Řecka. "Chceme, aby Evropská unie v prvé řadě přispěla k tomu, že se Turecko dostane na evropskou cestu s nezbytnými reformami, které jsou v jeho zájmu, ale v širším pojetí také podstatné pro celý region."

Horké hlavy, horká rozhodnutí

Řecko vloni přestalo vetovat vstup Turecka do Evropské unie a otevřelo mu tím cestu k budoucímu členství. I když napětí v posledních patnácti měsících polevilo, sporné body přetrvávají. Kromě rozděleného Kypru jsou jádrem nesouladu vzdušné koridory nad ostrovy Lamnos a Ikaria v Egejském moři.

Turci považují ostrov Lamnos za demilitarizovaný a odmítají, aby přes něj při cvičeních NATO přelétávaly řecké letouny. Proto řecká armáda před nedávnem pozastavila svou účast na manévrech, které se konaly nedaleko tureckého Izmiru. Atény chtějí, aby územní spory v Egejském moři vyřešil Mezinárodní soudní dvůr v Haagu, zatímco Ankara si je přeje řešit dvoustranným jednáním s Řeckem. Evropská unie se kloní k názoru, že Turecko bude muset přijmout soudní rozhodnutí, pokud se rozpory s konečnou platností nevyřeší do roku 2004.

Turkům stačí, když jsou na veřejnosti kritizováni za zacházení s Kurdy a nedodržování lidských práv, a nechtějí být ještě vláčeni světem za masakry Arménů, ke kterým došlo před 85 lety. Dlouho se zdálo, že alespoň Američané jsou příznivě nakloněni svému spojenci. Ale nyní i oni podlehli turkofobii a povolili, aby Sněmovna reprezentantů přijala rezoluci, v níž odsoudila tureckou genocidu proti Arménům.

Následky na sebe nenechaly dlouho čekat: premiér Bülent Ecevit podle časopisu The Economist soptil vzteky, šéf armády zrušil cestu do Washingtonu a bývalá premiérka a nynější vůdkyně konzervativní opozice Tansu Cillerová navrhla, aby se "z důvodů nezbytných oprav" uzavřela vojenská základna, z níž monitorovaly americké stíhačky severní Irák, a dodala, že by ze země mělo být vypovězeno zhruba třicet tisíc Arménů, kteří tam pracují.