Systém nemocenského pojištění je určen pro výdělečně činné osoby, které pro případ krátkodobých sociálních událostí zabezpečuje dávkami nemocenského pojištění. Z nemocenského pojištění zaměstnanců se poskytují čtyři dávky: 1. nemocenské, 2. podpora při ošetřování člena rodiny, 3. vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a 4. peněžitá pomoc v mateřství. Z dobrovolného nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných se poskytují jen dvě dávky: nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství.
Denní vyměřovací základ
Dávky nemocenského pojištění se stanoví z denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že započitatelný příjem (tj. veškerý příjem podléhající odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (jímž je zpravidla kalendářní čtvrtletí předcházející čtvrtletí, v němž vznikla pracovní neschopnost nebo karanténa či jiná skutečnost zakládající nárok na dávky nemocenského pojištění) se dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Do rozhodného období se některé dny nezahrnují (např. právě dny poskytování nemocenských dávek), aby nedocházelo ke snižování denního vyměřovacího základu.
U osob samostatně výdělečně činných se denní vyměřovací základ zjišťuje obdobným způsobem s tím, že rozhodným obdobím je zpravidla kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikla pracovní neschopnost (karanténa) anebo v němž žena podnikatelka nastupuje mateřskou dovolenou. Denním vyměřovacím základem dobrovolně nemocensky pojištěné osoby samostatně výdělečně činné je úhrn měsíčních vyměřovacích základů pro stanovení záloh na pojistné na důchodové pojištění vydělený počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.
Výše denního vyměřovacího základu není neomezená, nýbrž je limitována tak, že se jistá část započítává plně, z další 60 % a k určité části se nepřihlíží. Zákon č. 61/ /1999 Sb. zavedl pravidelný valorizační mechanismus maximálního denního vyměřovacího základu určeného ke stanovení výše nemocenských dávek, a to v závislosti na přepočítacím koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění. Vláda zvýší nařízením vždy k 1. lednu hraniční částky sloužící k redukci denního vyměřovacího základu, pokud je naposledy stanovený koeficient vyšší než 1. (Nařízení vlády č. 375/2000 Sb. určilo koeficient ve výši 1,0620.) [Zákon o důchodovém pojištění (č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů) ukládá vládě povinnost stanovit výši přepočítacího koeficientu do 30. září příslušného kalendářního roku. Vyhlásit nařízení, které upraví částky pro stanovení (redukci) denního vyměřovacího základu pro účely nemocenského pojištění, může vláda kdykoliv až do 31. prosince kalendářního roku, v němž kabinet stanovil přepočítací koeficient vyšší než 1.]
Přepočítací koeficient představuje podíl průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí roku 2000 (výše této mzdy činila 12 811 Kč) a průměrné měsíční mzdy zjištěné za první pololetí roku 1999 (výše této mzdy činila 12 063 Kč).
Nová redukce
V roce 2000 se denní vyměřovací základ (DVZ) redukuje tak, že se plně započítává příjem do 400 Kč; z částky 400 až 590 Kč 60 %. K částce nad 590 Kč se nepřihlíží. Hraniční částky denního vyměřovacího základu (tj. hranice plně započitatelné částky i hranice částky redukované), platné pro období od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2001, se určí tak, že dosud (tedy pro rok 2000) platné limity pro redukci se vynásobí výše uvedeným koeficientem a zaokrouhlí na celé desetikoruny nahoru. V roce 2001 se proto denní vyměřovací základ bude redukovat tak, že se plně započte příjem do 430 Kč (koeficient x 400), z částky 430 Kč až 630 Kč (koeficient x 590) jen 60 % a k částce nad 630 Kč se nebude přihlížet. Nejvyšší DVZ bude tedy představovat 550 Kč oproti letošním 514 Kč.
Procentní sazby stejně jako způsob výpočtu nemocenských dávek zůstává zachován. Nemocenské nadále činí po dobu prvních tří kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc, úraz nebo povinnou karanténu 50 % denního vyměřovacího základu, od 4. dne pak 69 %. Ostatní dávky činí 69 % DVZ za kalendářní den. Novou výši nemocenského ve vybraných příjmových kategoriích zachycuje tabulka. K ní je třeba poznamenat, že předpokládá ideální modelové případy, kdy pojištěnci nebyla v rozhodném období měněna výše mzdy, ani nebyl v pracovní neschopnosti, nečerpal dávky nemocenského pojištění, nevykonával službu v ozbrojených silách nebo civilní službu, jakož i pracovní neschopnost od prvního do posledního dne kalendářního měsíce. [Protože denní vyměřovací základ se stanoví z příjmů v kalendářním čtvrtletí, jež předchází čtvrtletí, ve kterém vznikla pracov-ní neschopnost, může za určitých okolností dojít k tomu, že sociální dávky převýší aktuální příjem, o který zaměstnanec v důsledku své pracovní neschopnosti přichází. (Např. zaměstnanci budou ve IV. čtvrtletí roku 2000 vyplaceny mimořádné odměny nebo třináctý, resp. čtrnáctý plat apod., takže významně vzroste jeho vyměřovací základ.)]
Podpůrčí doba
Dávky nemocenského pojištění se poskytují za kalendářní dny, po stanovenou tzv. podpůrčí dobu. U nemocenského činí maximálně jeden rok, přičemž se do ní v některých případech započítávají také předchozí období pracovní neschopnosti. Kratší podpůrčí doba platí pro poživatele starobního důchodu a plného invalidního důchodu při pracovní neschopnosti z důvodu nemoci či nepracovního úrazu a činí 84 kalendářních dnů.
Podpora při ošetřování člena rodiny se poskytuje zaměstnanci nejvýše po dobu prvních devíti kalendářních dnů, pokud v nich potřeba ošetřování nebo péče trvá. Zaměstnanci, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do skončení povinné školní docházky a je jinak osamělý, se podpora poskytuje déle, nejvýše však po dobu prvních 16 kalendářních dnů. Maximální základní podpora se od 1. ledna 2001 zvýší ze současných 3195 Kč na 3420 Kč a maximální zvýhodněná podpora z nynějších 5680 Kč na 6080 Kč.
Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje po dobu 28 týdnů mateřské dovolené (pokud žena porodila zároveň dvě nebo více dětí, prodlužuje se podpůrčí doba na 37 týdnů; stejně se prodlužuje tato doba pro ženu, jež porodila jedno dítě, pokud je neprovdaná, ovdovělá, rozvedená, osamělá a nežije-li s druhem). [Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, přiznává v určitých situacích peněžitou pomoc i mužům. Jedná se o zaměstnance svobodné, ovdovělé, rozvedené nebo z jiných vážných důvodů osamělé, kteří nežijí s družkou, jestliže pečují o dítě na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo o dítě, jehož matka zemřela. Peněžitá pomoc náleží také zaměstnanci, který pečuje o dítě, jestliže jeho manželce se neposkytuje peněžitá pomoc v mateřství a sama nemůže nebo nesmí podle lékařského posudku o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění. Rodičovská dovolená vytváří nový pracovněprávní rámec pro poskytování peněžité pomoci zaměstnanci.]