Zaměstnanci se daním vyhnou jen těžko

08.11.2000 | ,
DANĚ


perex-img Zdroj: Finance.cz

Zákon o dani z příjmů dává zaměstnancům jen omezené možnosti daňové optimalizace.

Při pohledu na výplatní pásku jistě každý občas smutně pohlédne na položku daň z příjmu. Zatímco značná část podnikatelů a firem se daňovým povinnostem úspěšně vyhýbá, možnosti daňové optimalizace u zaměstnanců jsou téměř nulové. Zákon o dani z příjmů dává fyzickým osobám nepodnikatelům možnost zohlednit při stanovování výše daně tzv. nezdanitelné položky, které jsou taxativně vyjmenovány v paragrafu 15 tohoto zákona.

Účastník stavebního spoření, který splní podmínky stanovené zákonem o stavebním spoření (minimálně dvouletá doba spoření a dosažení požadované výše tzv. hodnotícího koeficientu), může od stavební spořitelny čerpat úvěr. Neměl by přitom zapomenout na možnost, že úroky placené z tohoto úvěru si může odečíst od základu daně. Kdo by však čekal zásadní úspory na daních, bude zklamán. Při čerpání úvěru ve výši například 130 000 korun na dobu osmi let ušetří poplatník za celou dobu splácení necelých pět tisíc korun. Podpora stavebního spoření v podobě daňové úspory je tedy více než symbolická.

Také účastníci stavebního spoření, kteří nesplnili podmínky pro přidělení řádného úvěru a čerpají úvěr překlenovací, mohou přitom zaplacené úroky z tohoto úvěru zohlednit.

Při splnění podmínek stanovených v paragrafu 15, odst. 10 a 11 zákona o daních z příjmů má poplatník možnost, snížit svůj základ pro výpočet daně i o úroky zaplacené z hypotečního úvěru a úvěru poskytnutého v souvislosti s ním. Možnost daňové úlevy se tedy týká i tzv. úvěrů překlenovacích a doplňkových, poskytnutých před, současně nebo i následně s úvěrem hypotečním.

Jedním z kritérií pro uplatnění nároku na odpočet ze základu daně je přitom skutečnost, že se jedná o úvěr poskytnutý na investici do nemovitosti na území ČR, nebo na její výstavbu či pořízení a jehož splácení je zajištěno zástavním právem k této nebo i jiné nemovitosti na území ČR. Není tedy rozhodující, zda byl úvěr poskytnut tzv. hypoteční bankou nebo jiným peněžním ústavem. Musí se však vždy jednat o úvěr poskytnutý bankou podle zákona o bankách. Úroky zaplacené u hypotečního úvěru zajištěného sice nemovitostí, ale poskytnutého třeba družstevní záložnou tak nelze pro daňové účely zohlednit.

Při čerpání hypotečního úvěru se státním příspěvkem (ten mohou poskytovat pouze tzv. hypoteční banky) má poplatník také nárok na snížení daňového základu o zaplacené úroky z tohoto úvěru, avšak snížené právě o případně získanou státní podporu.

Maximální hodnotu zaplacených úroků, které si ve zdaňovacím období lze odečíst, stanovuje zákon o dani z příjmů na částku 300 000 korun pro všechny stavební a hypoteční úvěry dohromady čerpané v rámci jedné domácnosti. Na první pohled se tak může zdát, že ten, kdo čerpá úvěry, se může dani z příjmu zcela vyhnout. Je však nutné uvědomit si skutečnost, že roční úroky ve výši 300 000 korun mohou vzniknout pouze na základě mnohamiliónového úvěru. Pro jeho získání by ale musel poplatník disponovat ročními příjmy značně vyššími než zmiňovaných tři sta tisíc korun, u kterých by se mohl daňové povinnosti vyhnout.

I zaměstnanci, kteří myslí na stará kolena a uzavřeli smlouvu o penzijním připojištění, mají možnost mírně snížit svůj základ daně. Odečíst lze výši příspěvků zaplacených v daném roce, snížených o částku 6000 korun, maximálně však 12 000 korun ročně. Pokud tedy poplatník šetří měsíčně 1500 korun, bude jeho daňová úspora činit, pohybuje-li se v nejnižším daňovém pásmu (tj. do 102 000 korun ročně) 1800 za rok. Novela zákona o daních z příjmů schválená Poslaneckou sněmovnou (čeká ji ještě schválení Senátu a podpis prezidenta republiky), která by měla vstoupit od příštího roku v platnost, předpokládá, že v příštím roce bude možné daňově zohlednit i výši příspěvků odváděných na životní pojištění.

Další položkou, kterou si poplatník daně může odečíst od základu daně, je hodnota daru poskytnutého na účely vymezené zákonem o dani z příjmů (např. dary právnickým osobám na účely sociální, zdravotnické či charitativní apod.). Hodnota daru přitom musí přitom přesáhnout dvě procenta ze základu daně nebo činit alespoň 1000 korun. Horní limit je stanoven na 10 % ze základu daně.

Autor článku

 

Články ze sekce: DANĚ