Panika je zcela zbytečná

13.11.2000 | ,
Domovská stránka


perex-img Zdroj: Finance.cz

Politikové nejrůznějších zaměření se vyjádřili velice kriticky o kvalitách letošní zprávy Evropské komise o pokroku uchazečských zemí při přípravě ke vstupu do Evropské unie. Ozvaly se i hlasy o nedostatku objektivity, a tedy nekompetentnosti, nebo dokonce o vměšování do probíhajícího volebního boje. Ve stejném duchu mluví většina českých médií.

Politikové nejrůznějších zaměření se vyjádřili velice kriticky o kvalitách letošní zprávy Evropské komise o pokroku uchazečských zemí při přípravě ke vstupu do Evropské unie. Ozvaly se i hlasy o nedostatku objektivity, a tedy nekompetentnosti, nebo dokonce o vměšování do probíhajícího volebního boje. Ve stejném duchu mluví většina českých médií.

Zvlášť dotčena se Praha cítí zařazením svého hospodářství - společně se slovinským - až na třetí místo ve schopnosti obstát v konkurenčním tlaku unie. Přitom však tvrdé hodnocení z Bruselu vyvolalo v ostatních postižených zemích reakce daleko méně ostré v kladném nebo záporném smyslu.

Pro příklad si zajděme do Slovinska, jež makroekonomickými ukazateli už léta jako by patřilo do EU. Kdyby Slovinci reagovali jako Češi, zněly by ze země pod Alpami ještě ostřejší výrazy. Skutečnost je však zcela opačná. Přední lublaňský deník Delo soudí, že bruselské hodnocení není třeba přijímat s panikou. Mariborský Večer konstatuje, že se nestalo nic dramatického. Nedostatky uváděné ve zprávě komise se musí odstranit; koneckonců splnění předepsaných standardů EU nelze totiž chápat jako samoúčel, nýbrž jako předpoklad pro trvalý hospodářský a společenský pokrok.

Levicově liberální Dnevnik v zásadě přijímá bruselskou kritiku, avšak současně ji relativizuje. Dodává přitom, že to není hodnocení hospodářského rozvoje nebo výkonnosti, nýbrž porovnání reality s ekonomickými parametry druhého kodaňského kritéria.

Přílišnou euforií nehýří ani reakce "vítězů" letošní bruselské soutěže krásy. Jistě, premiér Viktor Orbán oznámil, že ze zprávy vyplývá, že Maďarsko je z hospodářského a politického hlediska "západní zemí" a polský hlavní vyjednávač Jan Kułakowski spokojeně konstatoval, že se definitivně rozptýlily pochybnosti, že by se Polsko mohlo ocitnout mimo první vlnu rozšiřování. V obou zemích jsou si však zjevně vědomi, že příznivě vyznívající bruselská zpráva neznamená definitivní rozhodnutí. Budapešťský představitel Evropské komise Michael Lake vyslovil bezprostředně po zveřejnění zprávy obavu, že pozitivní bruselské hodnocení může způsobit, že maďarští politikové se uspokojí, ačkoli nedostatků je ještě mnoho.

Autor článku

 

Články ze sekce: Domovská stránka