Předloňský pád rublu, který uvrhl ruskou ekonomiku do hluboké krize (viz tabulku), patří už jen vzpomínkám. Zlevnění exportu až o tři čtvrtiny usnadnilo expanzi na zahraniční trhy a další posílení tradičního obchodního aktiva. Nynější vzestup cen ropy a dalších energetických zdrojů, které představují klíčové položky ruského vývozu, pomohl stabilizovat vnější finanční vztahy země. Stagnaci zahraničního dluhu lze považovat za úspěch Putinovy administrativy, nicméně jeho umoření je otázkou desetiletí, pokud ho západní věřitelé nakonec neodepíší.
Přesto se zahraniční investoři přestali Rusku vyhýbat. Díky tomu se výrazně zpomalil pokles rublu a zlepšila situace na běžném účtu platební bilance, jejíž přebytek v první polovině letošního roku (21 miliard USD) pokryje 4,7měsíční dovoz. Tento vývoj dále posílil vyjednávací pozici Moskvy při rozhovorech s věřiteli sdruženými v Londýnském a Pařížském klubu.
Nynější vláda se navíc dokázala vyrovnat také s chronickým deficitem veřejných financí. Výběrem daní sice Rusko ještě daleko zaostává za západní úrovní, nicméně zpřísnění fiskální politiky a tvrdé vymáhání daní přináší státní pokladně prostředky v celkově uspokojivé výši. Díky tomu se předloňský primární schodek státního rozpočtu ve výši 1,5 procenta HDP změnil loni ve stejně vysoký přebytek a letos v prvním pololetí už kladné saldo dosáhlo 6,5 procenta, uvádějí statistiky Mezinárodního měnového fondu. Zlepšení zaznamenaly také regionální a místní rozpočty, které však byly donuceny výrazně omezit veškeré výdaje.
Fond očekává, že Kreml v příštím roce udrží vyrovnaný státní rozpočet. Neobává se hrozby růstu neproduktivních výdajů, za větší hrozbu považují jeho představitelé vnější dluh, jehož obsluha neúměrně zatěžuje státní rozpočet i zahraniční kredibilitu Ruska.
Podmínky se podle všeho nezmění ani v příštím roce a konjunktura bude podle odhadů fondu pokračovat, byť možná s menší intenzitou. Obavy nevyvolává pokles cen ropy ani přílišné posilování rublu. Hrozbou zůstává velice pomalá restrukturalizace hospodářství. Reformy dostaly po prezidentských volbách nový impuls, avšak transformace bankovního sektoru a privatizace zaostávají.
Na pozadí těchto problémů se může plán obnovy ruského hospodářství na příští desetiletí přijatý letos v červnu zdát příliš ambiciózní. Moskva však už dříve oznámila, že chce zvýšit ruský hrubý domácí produkt během dvaceti let na trojnásobek, což představuje průměrný roční hospodářský růst téměř šest procent. Stále větší roli přitom mají v ruském hospodářství hrát zpracovatelská odvětví a služby, zatímco objem těžby a vývozu surovin bude v nejlepším případě stagnovat.