Země EU chtějí chránit svůj trh práce

Pokud by EU po přijetí kandidátských zemí umožnila jejich občanům volný pohyb na společném trhu práce, přišlo by za prací do současných států unie asi 240 tisíc lidí z Polska, České republiky, Maďarska a Slovinska. Uvedl to včera na pražském semináři o volném pohybu pracovních sil Elmar Hönekopp z německého institutu pro zaměstnanost a výzkum trhu práce. Němečtí experti odhadují, že z ČR by šlo zhruba o 11 tisíc lidí. "Motivem nebudou jen rozdíly v příjmech.

V Německu se diskutuje o ohrožení na trhu práce, i když méně se přitom mluví o ČR, spíše o Polsku," uvedl Hönekopp. Konstatoval, že podle demografických prognóz v západní Evropě bude do roku 2020 klesat počet lidí, kteří se zajímají o práci, přičemž však zůstane poptávka po pracovních silách. "V Německu vycházíme z toho, že pro umožnění volného pohybu občanů nově přijatých zemí na trhu práce bude třeba přechodné období. Mělo by trvat asi do roku 2010," poznamenal Hönekopp.

Také zástupkyně rakouského ministerstva hospodářství a práce Ingrid Nowotna zdůraznila, že její země bude vyžadovat pro nové členy EU včetně ČR přechodné období před otevřením trhu práce pro jejich občany. "Rozdíl podle parity kupní síly není možná tak velký, ale rozdíl v úrovni příjmů je drastický. Zvláště, když se podíváme na měnovou paritu. Tisíc šilinků nebo marek je v těchto zemích o hodně větší výdělek než v Rakousku nebo Německu," uvedla Nowotna s tím, že podle některých propočtů jde zhruba o osminásobek. Připustila však, že pracovníci nedostatkových profesí, například odborníci na informační a telekomunikační technologie, budou v Rakousku i v dalších zemích unie vítáni.