Čína i přes přetrvávající tuhou politickou diktaturu nadále pokračuje v postupném uvolňování své centrálně řízené ekonomiky. Tamní státní plánovací komise totiž odstranila hlavní překážky, které dosud bránily rozvoji soukromého podnikání. Peking věří, že tak podpoří stagnující výkon čínského hospodářství. Nově vzniklé soukromé firmy by se měly dostat k výhodám, jakých nyní požívají těžce zadlužené a neefektivní státní podniky. Jde zejména o stejné daňové zatížení nebo možnost vstu
pu na kapitálový trh. "Sektory hospodářství, které zabezpečují národní bezpečnost, zůstanou nadále coby monopoly v rukách státu. Do zbylých oblastí by měl mít soukromý kapitál volný přístup," uvedla v prohlášení komise. Ekonomové hodnotí poslední prohlášení Pekingu jako další krok v postupném otevírání čínské ekonomiky západnímu světu, který však její problémy zdaleka neřeší. "Zdá se, že se tamní vláda jen snaží najít stimuly pro rozvoj chudých a zaostalých zemědělských oblastí.Zatím se totiž příznivě vyvíjely pouze zvláštní zóny svobodného obchodu v přímořských oblastech," říká Jan Stankovsky z Vídeňského institutu pro hospodářský výzkum. Jiří Schwarz z Liberálního institutu považuje otevření se zahraničním investorům za cenu, kterou musí Čína zaplatit za
vstup do Světové obchodní organizace (WTO). Podle zprávy Světové banky právě očekávaný vstup Číny do WTO povede ke zvýšenému tlaku zahraniční konkurence na dosud chráněné státní podniky. Peking však může očekávat další příliv cizích investorů a lepší přístup na světové trhy. Přímé zahraniční investice do Číny totiž zatím klesají. Za loňský rok sem přiteklo zhruba 40 miliard dolarů, což je o dvanáct procent méně než v roce 1998. Odborníci tvrdí, že pouhá podpora soukromého podnikání nevyřeší vážné finanční problémy státem vlastněných podniků.Těch je v Číně přes 300 tisíc a trpí kromě nedostatku peněz i přezaměstnaností, což jsou typické neduhy státního sektoru v některých postkomunistických zemích. "Čínské státní podniky jsou jako kbelík beze dna, kam stát nalévá další a další prostředky. Vládní úředníci však nevědí, jak se těchto molochů zbavit. Jejich zbankrotování by totiž znamenalo velké zvýšení nezaměstnanosti, které si nemohou dovolit," míní Markus Diehl z Institutu světové ekonomiky v německém Kielu. N
elehká situace těchto podniků se pak podle něho přenáší i na tamní finanční společnosti rovněž vlastněné státem, jejichž úkolem je zprostředkovat státním firmám půjčky ze zahraničí. "Státní podniky nejsou vzhledem ke své tíživé situaci schopny půjčky splatit. To pak podkopává důvěru zahraničních věřitelů, kteří již nejsou ochotni další peníze poskytnout," říká Markus Diehl.Světová banka ve své zprávě uvádí, že právě nejistota okolo restrukturalizace čínských státních podniků a nízká platová úroveň se promítly i do snížení poptávky spotřebitelů. To se pak odrazilo v současných finančních problémech státních firem a následném propouštění milionů nadbytečných pracovníků. Předseda plánovací komise Zeng Peiyan uvedl, že vláda zvýšila platy mnoha pracovníkům a pl
ánuje i další reformy včetně snížení daní, aby chabou poptávku podpořila. Tu přičítá Jiří Schwarz velkým rozdílům ve výdělcích. "V Číně je na jedné straně velmi mnoho chudých lidí a na druhé pak úzká špička těch neskutečně bohatých.Rozdíly jsou daleko větší než třeba ve Spojených státech nebo v Brazílii. Lidé s vysokými příjmy vydávají na spotřebu relativně málo, ti s nízkými příjmy by naopak rádi hodně nakupovali, ale nemají za co," vysvětluje Schwarz. Čínská ekonomika by letos měla podle odborníků udržet
zhruba stejné tempo růstu HDP, jako bylo loňských 7,1 procenta. Toho chce Peking dosáhnout hlavně investicemi do infrastruktury, které loni činily 24 miliard dolarů.Zdroj: MF Dnes z 19. 1. 2000