Reálná ekonomika šlape dobře

Ceny zemědělských výrobců se meziročně zvýšily o 11,5 %, v průmyslu o 5,9 % a rovněž růst cen služeb dosáhl v říjnu pětiprocentní úrovně. Skok v krátkém čase zaznamenaly hlavně produkční ceny v průmyslu. V říjnu se proti září zvýšily o 1,2 % (měsíc předtím jen o 0,6 %).

Důležité však je, že v zemědělství, v průmyslu, u stavebních prací i cen tržních služeb jsou meziroční změny cen nad inflací. Pokud s jistým zjednodušením připustíme, že ceny výrobců mohou s určitým zpožděním mluvit do konečné úrovně spotřebitelských cen, pak se nemáme moc na co těšit.

Inflace odolává

Ceny rostly rychleji, než předpokládali analytici. Jak ty u konečných spotřebitelů, tak ty výrobní. "Hlavním důvodem vyššího růstu cen oproti očekáváním byly ceny potravin, které vzrostly o celých 1,1 procenta," říká Richard Podpiera z Atlantik finanční trhy. "Kdybychom vyloučili ze spotřebního koše položku potravin, ceny by v říjnu klesly."

Růst cen potravin byl dlouhou dobu prognózován a teď zřejmě dochází k tomu, že výrazný vzrůst cen zemědělských výrobců, přesahující už několik měsíců desetiprocentní hranici, ovlivní i ceny pro spotřebitele. Silná koruna dobrá pro dovozy a také cenová válka obchodních řetězců zřejmě nestačí držet ceny potravin na dlouhodobě nízké úrovni.

Na průmysl i stavebnictví se dá spolehnout

Jestliže ceny byly trochu nemilým překvapením, pak čísla za reálnou ekonomiku jsou už dobrá jaksi samosebou. Průmysl už téměř celý rok roste, jestliže poměřujeme tempa výrobou, tržbami i produktivitou práce. Září bylo u všech těchto veličin už jedenáctým měsícem růstu v řadě. Ve zpracovatelském průmyslu sedm odvětví kleslo a osm vzrostlo, což ovšem nic neznamená vzhledem k jejich váze v hodnotě průmyslové produkce. Zvedla se i odvětví s puncem "popelek". Za zmínku stojí více než 15% zvýšení v textilním a oděvním průmyslu, kožedělný naproti tomu o více než třetinu meziročně poklesl. Celkově je však zpracovatelský průmysl o 2,2 vyšší než loni. Je to však méně, než kolik činí dynamika celkové průmyslové produkce. Vysoký růst je hlavně v odvětví výroby a rozvodu elektřiny (o 14,5 %), kde se na čísle podepsalo zřejmě prudké jednorázové zvýšení cenové hladiny jako důsledek růstu cen pro velkoodběratele. To bylo také hlavním důvodem, proč se analytici nestrefili ani přibližně do odhadu dynamiky produkčních cen.

Stavebnictví je na tahu. Růst o 10,3 procenta je po hubených letech nejvyšší. Musíme však vzít v úvahu, že v loňském září bylo ještě v minusu. Uvidíme, jak to bude s dynamikou k vyšším základnám letošního roku. "Údaje ze leden až září jsou velmi povzbudivé," říká Miroslav Brabec ze Société Generale. "Mzdy stouply nominálně o 3,6 %, produktivita práce o 8,9 a náklady na jednotku pracovní síly se meziročně snížily o 4,9 %."

Práce je čím dál víc

Míra nezaměstnanosti se v říjnu snížila na 8,5 procenta a pokračující ekonomické oživení vstřebává stále další pracovníky a zvyšuje nabídku míst. Porovnání vývoje v průmyslu v posledních dvou letech spolu s křivkou vývoje nezaměstnanosti na přímou úměrnost mezi nimi neukazuje. Zatímco průmyslová produkce povstala ze záporných čísel a strmá křivka růstu potvrzuje ekonomický růst, pokles nezaměstnanosti je v porovnání s tím mírný. Ukazuje to na fakt, že ani období deprese nevedlo v průmyslu k masivnímu propouštění, a tím k dvojciferné nezaměstnanosti. Anebo také na to, že váha průmyslu ve struktuře české ekonomiky až není to, co bývala.