Vývoj na kapitálových trzích od 20. 11. do 24. 11. 2000

Indexy v Americe v uplynulém týdnu poměrně značně kolísaly, aby zakončily týden s téměř nezměněnými hodnotami. Dow Jones mírně přidal 0.3 procenta a Nasdaq Composite ubral 0.1 procenta, přestože jeho denní výkyvy činily v obou směrech téměř až 5 procent. Vysoká volatilita se podle očekávání projevovala v technologickém sektoru. Jedny z posledních reportů výsledků technologických akcií (ve čtvrtek) přinesly na trh znovu negativní náladu. V současnosti je nálada investorů na trhu velice zjitřená, takže k odstartování prodejů v technologických sektorech stačí jednotlivé nepříznivé zprávy, ať jsou jimi zhoršení výhledu ze strany analytiků nebo reporting slabších než očekávaných čtvrtletních výsledků. Protože technologické tituly byly více či méně v posledních letech představovaly společnosti vedoucí trh, postrádá současné obchodování na amerických trzích zřetelný trend. V současnosti vnímání několik rizik s potenciálem ovlivnit obchodování kapitálovém trhu v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Z krátkodobého hlediska působí na akciovém trhu stále riziko politické: Nerozřešená hádanka prezidentských voleb by podle mínění amerických komentátorů mohla mít pozitivní řešení v případě vstupu Bushe do Bílého domu. Trh by potom krátkodobě mohl pozitivně reagovat vzhledem k tomu, že Bushův program je Američany vnímán více protržně orientovaný než ekonomické body jeho oponenta Gorea. Současná nejistota ohledně výsledku prezidentských voleb totiž zvyšuje opatrný přístup investorů na kapitálových trzích.  Přesto z dlouhodobého hlediska není program prezidenta hlavním motivem vývoje ekonomiky a studie ukazují, že fakt, zda v Bílém domě zasedl republikán či demokrat nemá na vývoj hospodářství zásadní vliv. Z dlouhodobého pohledu zůstává klíčovým momentem zpomalování růstu americké ekonomiky a s ním přímo či nepřímo související dopady na chování investorů. Za prvé zpomalení růstu obecně snižuje tržby amerických společností a ovlivňuje tak očekávání ohledně hospodaření v nejbližších obdobích s dopadem na akciové trhy. Za druhé Fed zůstává s rostoucími cenami zemního plynu a cenami ropy znovu na maximech v posledních letech ostražitý při vyjádření s výhledem na úroveň úrokových sazeb. Současná úroveň mezibankovní sazby na 6.5 procentech nesvědčí příliš růstu akciových kurzů a vyjádření Fedu o pozorném sledování inflace vede spíše k odhadům zachování jejich poměrně vysoké úrovně. Za třetí se objevuje znovu nebezpečí tzv. efektu bohatství, který by v dlouhodobějším horizontu mohl začít působit tentokrát opačným směrem. Zatímco na jaře tohoto roku povzbuzovaly vysoké hodnoty kurzů a rostoucí burzovní majetek Američanů spotřebitele k nákupům, může do budoucnosti tempo růstu spotřeby začít mírně klesat s dopadem na HDP. S výhledem do dalšího týdne zůstane trh pravděpodobně velmi zranitelný, s přehnanými reakcemi investorů na negativní zprávy. Na makroekonomické frontě by měl být poměrně klid s výjimkou zveřejnění mírně slabší hodnoty sentimentu investorů (Michigan index, říjnová hodnota 107,7 bodů, očekávaná hodnota v tomto měsíci 106,3). Na straně korporátních výsledků by měl být již (konečně) klid.

Evropa

Přes poměrně nepříznivou náladu na evropských trzích oživovanou nejistotou přicházející ze Spojených států evropské burzy zakončovaly týdenní obchodování smíšeně. Britský FTSE 100 posílil o 0.6 procenta, zatímco německý DAX 30 oslabil o 1.5 procenta. Kurzy technologických titulů byly stlačovány negativními zprávami ohledně očekávané výše zisků ve Spojených státech, snížením ratingového ohodnocení některých společností a nejistotou z výsledku amerických prezidentských voleb. Výhled v příštím týdnu na obchodování na evropských trzích zůstává s otazníkem: Odborníci se kloní spíše k názorům burzovní stagnace případně pokračujícího mírného poklesu akciových kurzů. V tomto prostředí mohou reálnou hodnotu zachovávat portfolia s vyšším podílem dlouhodobých obligací s vyšším investičním ratingem. Výhled na zpomalování ekonomického růstu v Evropě by mohl být dominantním vlivem na vývoj úrokových sazeb. Nižší by měl být opačný vliv zvyšování se evropských inflačních tlaků především z důvodu vysokých cen energetických vstupů průmyslové výroby.

Miloš Filip

www.portfoliomanagement.cz