Vláda zvýšila minimální mzdu

Lidé s nejnižšími příjmy si od od ledna opět o něco polepší. Vláda včera schválila zvýšení minimální mzdy o 500 korun na 5000 Kč měsíčně. Žádný zaměstnanec v Česku by od 1. ledna neměl brát méně. Ekonomové odhadují, že minimální mzdou jsou dnes v tuzemsku placena asi dvě procenta pracovníků. Současně se vláda rozhodla zvýšit ispodní hranice tabulkových platů pro zaměstnance v soukromém sektoru, kteří ve svých firmách nejsou chráněni kolektivními smlouvami uzavíranými odborovými organizacemi. Toto opatření se týká zhruba 60 procent českých pracujících v soukromých firmách a má jim zajistit alespoň minimální mzdovou diferenciaci podle profese, vzdělání a délky praxe. Nejmenší plat, který firma může svému nekvalifikovanému pracovníkovi vyplatit v nejnižší třídě, se rovná minimální mzdě. Špičkový odborník v nejvyšší 12. třídě však už musí brát 11 200 korun namísto současných 10 100 Kč. Zvýšením minimální mzdy plní vláda slib, který dala svým sociálním partnerům v tripartitě - odborům a zaměstnavatelům. Do konce roku 2000 Zemanův kabinet slíbil, že se změní poměr minimální mzdy a životního minima ve prospěch mzdy. Zatímco ještě v dubnu 1998 bylo životní minimum vyšší o 1111 korun než čistý minimální příjem, letos v červenci jej poprvé čistá mzda převýšila, byť o pouhých 13 korun. Rozhodnutím vlády se tento rozdíl zvýší na 414 korun. "Pro společnost je to zdravé, když příjmy z práce převažují příjmy sociálního charakteru," říká sociolog Petr Matějů.

Odbory: Je to krok k tomu, aby se vyplatilo pracovat

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Richard Falbr rovněž s vládním krokem souhlasí. "Je to výrazný posun od stavu, kdy minimální mzda byla hluboko pod životním minimem. Tento trend a poměr je třeba udržet, aby se lidem vyplatilo pracovat," prohlásil. "Dokud bylo životní minimum vyšší, vláda musela zaměstnancům s minimální mzdou rozdíl doplácet. Tím vlastně dotovala podnikatele, a to je samozřejmě špatně," podotkl ředitel odboru mzdové politiky ministerstva práce a sociálních věcí Luděk Merta.

Zvýšení nabourá tabulky

Ani současný nárůst však ještě neodpovídá poměrům, které v otázce minimální mzdy panují v zemích EU. Vlády tam nejhůře placeným zaměstnancům garantují příjem ve výši okolo 40 až 50 procent průměrného platu. Evropská sociální charta dokonce doporučuje, aby se tento poměr blížil k 70 procentům. "Tuto část charty ale ČR neratifikovala," řekl vicepremiér Špidla. V Česku je toto číslo asi 32 procent. "Na to je naše ekonomika zatím příliš slabá," prohlásil Merta. Razantní zvýšení minimální mzdy by prý vytvořilo neúnosně vysoký tlak na nejnižší tarify. Státní sektor se do problémů dostane už nyní. "Zvýšení se nepříjemně dotkne mzdových tabulek pro rozpočtovou sféru. Minimální mzda se už dostala nad úroveň základních mezd v nejnižších třídách, což nabourá platové rozdíly nejméně kvalifikovaných pracovníků," řekl Merta. Nejnižší základní mzda v rozpočtové sféře nyní činí 3250 korun, po avizovaném šestiprocentním zvýšení od 1. ledna stoupne na 3450 korun. Ještě první stupeň v 5. platové třídě se pohybuje pod pětitisícovou hranicí, tedy pod úrovní navržené minimální mzdy. Nad ni se zaměstnanci vyšplhají jen díky ostatním složkám platu. "Stokorunové zvýšení nejnižšího tarifu znamená pro státní pokladnu dvě miliardy korun navíc," vypočítal Merta.

Vývoj minimální mzdy

1991 - zavedena ve výši 2000 Kč
únor 1992 2200 Kč
leden 1996 2500 Kč
leden 1998 2650 Kč
leden 1999 3250 Kč
červenec 1999 3600 Kč
leden 2000 4000 Kč
červenec 2000 4500 Kč
leden 2001 5000 Kč