Práce pro stát: klesající mzdy

Zaměstnání ve státní správě a práce pro soukromou firmu - to jsou dva různé světy, které se od sebe stále více vzdalují. Hlavním rozdílem jsou nižší mzdy ve státní správě. Za první tři čtvrtletí letošního roku bral zaměstnanec státní instituce průměrně 11 427 korun měsíčně, tedy o dva tisíce méně, než s čím může počítat průměrný pracovník soukromého podniku. Hodnota platů ve státních institucích navíc ve srovnání s cenou běžného nákupu letos klesá - mzdy se reálně propadly o 1,7 procenta. A ani do příštího roku se nedá čekat zlepšení. "Rozpočet počítá s nárůstem mezd ve veřejné správě o 4,5 procenta. Jenže životní náklady porostou rychleji - samotný návrh rozpočtu uvádí inflaci 4,7 procenta. To znamená, že příští rok bude už druhý v řadě, kdy se mzdy ve státní správě reálně propadnou," říká šéfka odborů státních zaměstnanců Alena Vondrová. Vývoj platů v soukromých firmách je ve srovnání s tím jako z jiného světa. Přestože na začátku letošního roku firmy slibovaly jen malé zvýšení mezd, skutečnost předčila očekávání. Průměrné mzdy v nich jsou za prvních devět měsíců skoro o tisícovku vyšší než loni. Blíží se třinácti a půl tisícům korun a zaměstnanci si za ně mohou koupit o 3,7 procenta více zboží než před rokem. "Odráží to posun ekonomiky kupředu. Nikdo by určitě nepřidal na mzdách, kdyby mu nerostla výkonnost," soudí generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy Zdeněk Liška. Některé firmy letos dokonce přidávaly více peněz, než co jim diktovala kolektivní smlouva s odbory. "Tesco navýšilo platy za uplynulých dvanáct měsíců o jedenáct procent. Neměli to v kolektivní smlouvě, ale zvýšili platy, když vyhodnotili své hospodaření," říká předseda odborů pracovníků obchodu Alexandr Leiner. Přes velký rozdíl v tom, co mohou v platech nabídnout státní instituce a co nabízejí soukromé firmy, existuje stále mnoho lidí, kteří dávají práci pro stát přednost. "Před čtyřmi lety jsem odešla z Komerční banky na státní úřad. Sice jsem šla s platem o šest tisíc korun dolů, ale ty stresy a nekončící práce o sobotách a o nedělích, kterých jsem se tím zbavila, to za to stálo," říká mzdová účetní z jednoho pražského úřadu. Tato profese je ve státní správě ohodnocena zhruba na 7000 korun - pokud má pracovník pět let praxe. V soukromé sféře si takový zaměstnanec přijde na 15 až dvacet tisíc. Větší klid a menší tlak na každodenní výkon přitom není jedinou výhodou. Je tu jistota, že státní úřad na rozdíl od soukromé firmy nezkrachuje a bude mzdy, i když nízké, vyplácet vždy a včas. "Mám jistotu, že se mnou bude zaměstnavatel zacházet fér a podle zákona. Pokud mě propustí, tak to bude se vším všudy, včetně odstupného," dodává Jaromír Šaroun, zaměstnanec úřadu práce. Odborníci však uvádějí, že ani tyto výhody nemusí platit vždy. Například státní zdravotnictví patří mezi obory s největším počtem přesčasů.

U soukromých firem platy rostou, ve státním sektoru klesají

Státní správa

Průměrná mzda 11 427 korun
Reálný pokles platu v letošním roce -1,4 %

Zaměstnance státní správy:

* Bojí se krachů soukromých firem, takže se cítí jistější ve státním. I kdyby se propouštělo, dostane odstupné.

* Pracovní smlouvu má v pořádku, nežádá se po něm příliš vysoký pracovní výkon.

* Musí si sice udělat své a někdy si bere práci domů, ale šéf po něm nežádá dlouhé hodiny přes čas.

* Má jistý třináctý plat, ale víc, že na odměny za dobrou práci nejsou peníze.

Soukromé firmy

Průměrná mzda 13 446 korun
Reálný růst platu v letošním roce +3,7 %

Zaměstnanec soukromé firmy:

* Nemůže si být nikdy jist, že nepřijde o místo. Chce však brát slušný plat.

* V práci je často přes čas, pracuje pod tlakem.

* Když nastupuje do nového zaměstnání, musí si dávat pozor, aby pracovní smlouva nebyla nevýhodná.

* Nemá jistotu, že bude tuto práci mít i za pár let.

* Má šanci, že dostane přidáno, bude-li se jemu a firmě dařit.