HDP má růst bez rizika inflace

Růst české ekonomiky se má v následujících dvou letech zrychlit bez větších rizik růstu inflace či deficitů běžného účtu. K HDP budou stále více přispívat investice díky silnému přílivu zahraničního kapitálu. Vyplývá to z podzimní prognózy 2000, kterou včera zveřejnila Evropská komise pro jednotlivé kandidátské země. Zdravý růst však komise podmiňuje předpokladem, že vláda dodrží rozpočtové cíle a využije hospodářského růstu ke snížení narůstajícího schodku veřejných financí. Mírně negativní dopad budou mít na tempo hospodářského růstu i čisté exporty.

Od poloviny loňského roku tuzemská ekonomika jeví známky oživení založeného na zahraniční poptávce a mírném růstu domácí spotřeby, která letos nabírá na síle a v příštích dvou letech bude hlavním tahounem růstu HDP. To podle autorů prognózy souvisí se současným mírným oživením na trhu práce, které má pokračovat: Nezaměstnanost by měla v nejbližších dvou letech klesnout a reálné mzdy budou dále růst. Komise však očekává, že se stejně jako letos podaří i v příštích dvou letech udržet tempo růstu mezd pod úrovní nárůstu produktivity práce, na čemž budou mít nemalý podíl podniky se zahraničním kapitálem.

Spotřebitelské ceny v ČR porostou v důsledku vyšší domácí poptávky a vyšších dovozních cen. Komise nicméně očekává, že zůstane i v dalších letech nízká.

Analytici mají na vývoj české ekonomiky v nejbližších dvou letech podobný náhled jako Evropská komise. Výsledky listopadového průzkumu agentury Reuters mezi analytiky českých i zahraničních finančních institucí jsou v hlavních makroekonomických ukazatelích obdobné. Pouze v otázce tempa růstu v roce 2001 jsou analytici proti Evropské komisi většími optimisty.

Evropská komise ve své prognóze analyzuje i spotřebu vlády. Ta by měla růst pomaleji než letos v důsledku snahy kabinetu o fiskální konsolidaci. Schodek veřejných financí však bude podle evropské prognózy v nejbližších dvou letech poměrně vysoký. Letos vzroste až na 5,1 procenta (včetně privatizačních příjmů), což je výrazně nad maastrichtským tříprocentním limitem. "Veřejné finance jsou stále silně zasaženy pokrýváním nákladů transformace, jako například špatných úvěrů Komerční banky vyvedených do státní Konsolidační banky, ale hrají zde roli i výdaje v důsledku zpožděných strukturálních reforem," uvádí zpráva z Bruselu. V následujících dvou letech by se měl fiskální deficit mírně snížit.