Hrozí ČR nerovnováha a krize?

05.12.2000 | ,
Domovská stránka


perex-img Zdroj: Finance.cz

Poprvé od roku 1997 došlo ve třetím čtvrtletí tohoto roku k poklesu devizových rezerv. Jak vyplývá z nejnovějších údajů České národní banky o platební bilanci, běžný účet skončil téměř dvacetimiliardovým schodkem. Ve stejném období, tj. od července do září, celkem přibylo na finanční účet pouhých osm miliard.

Poprvé od roku 1997 došlo ve třetím čtvrtletí tohoto roku k poklesu devizových rezerv. Jak vyplývá z nejnovějších údajů České národní banky o platební bilanci, běžný účet skončil téměř dvacetimiliardovým schodkem. Ve stejném období, tj. od července do září, celkem přibylo na finanční účet pouhých osm miliard. "Naposledy nestačil příliv kapitálu financovat běžný účet v době politické krize v roce 1997 a předtím v obdobích měnové krize v letech 1996-1997," zhodnotila poslední vývoj Anne Francoise Blüherová z Conseq Finance s tím, že tento stav je možné udržet pouze krátkodobě.

Situace však není podle všeobecného názoru analytiků v současné době kritická: Poslední čtvrtletí bylo výjimkou, od počátku roku však stále příliv investic zhruba o 12 miliard korun převyšuje financování dovozu zboží a služeb. "Nárůst vnější nerovnováhy je způsoben především vyššími cenami komodit a dovozem investic. Centrální banka proto nemá důvod k okamžitému zásahu," domnívá se analytik Richard Podpiera z Atlantik FT.

Za nepříznivým vývojem na finančním účtu stojí značný odliv portfoliových investic. Nezájem o české akcie a naopak velký zájem tuzemských střadatelů i institucionálních investorů o ukládání peněz do zahraničních akcií a obligací vedl k odlivu 44,3 miliardy korun ve třetím čtvrtletí. Za stejnou dobu do ČR přišlo v přímých zahraničních investicích, tj. do výstavby závodů na zelené louce, do obchodu a do privatizace bank 33,6 miliard, korun.

Řešení negativního vývoje platební bilance není podle expertů v dohledu. "Jedním z hlavních úkolů pro hospodářskou politiku se v současnosti stává udržení rozumné míry vnější nerovnováhy, abychom nemuseli znovu projít hospodářským propadem," soudí David Marek z Patria Finance. Vhodným opatřením by podle něj byla fiskální restrikce. K utlumení domácí poptávky bude možná nezbytné i zvýšení úrokových sazeb. Analytici soudí, že by ekonomice pomohl i podstatně slabší kurs koruny vůči euru. Všichni však doporučují s jakoukoliv reakcí vyčkat minimálně další tři měsíce, aby se potvrdil současný trend.

Autor článku

 

Články ze sekce: Domovská stránka