Pozor na nezaměstnanost

Zdražení plynu a elektřiny pro domácnosti od 1. ledna roku 2001, které oznámilo ministerstvo financí, je podle dotázaných analytiků nutné, do tlaku na růst mezd se však údajně nepromítne. "Odbory to přenesou do mzdových vyjednávání, která se teď začínají vést a v prvním čtvrtletí se ještě hojně povedou.

Budou požadovat větší růst mezd a samozřejmě to nebude jedna desetina procenta, kterou by z titulu tohoto zvýšení mohly legitimně požadovat," říká Marek Fér z ČSOB. V tlaku na růst mzdy by se však podle Jiřího Schwarze, prezidenta Liberálního institutu, nemělo zdražení energií projevit. "Růst mezd by znamenal další růst nákladů a snížení konkurenceschopnosti a tím také tlak na růst nezaměstnanosti. Energetické náklady nepředstavují tak velkou položku výdajů, aby na to (odbory) tímto způsobem reagovaly," dodal.

Podle odborníků je potřeba odstranit křížové dotace, aby velkoodběr nemusel svými cenami dotovat nižší ceny pro domácnosti. Jiří Schwarz říká, že není učiněn dostatečný tlak na domácnosti, aby spořily energii. "Z toho vyplývá, že v příštích letech se bude pro domácnosti nadále zvyšovat jak cena elektrické energie, tak cena plynu, a to především také proto, že náš trh nebude dostatečně otevřen konkurenci," vysvětlil předseda Liberálního institutu. Analytici se shodují, že zdražení plynu a elektřiny bude mít na inflaci přímý efekt prakticky zanedbatelný. "Zvýšení ceny elektřiny a plynu se v projeví zvýšením o 0,1 procentního bodu," uvedl Marek Fér z ČSOB.