S penzijním připojištěním se v naší republice setkáváme od roku 1994, kdy začalo ministerstvo financí v součinnosti s ministerstvem práce a sociálních věcí s udělováním licencí prvním penzijním fondům. Z původních 44 penzijních fondů, které dostaly povole
ní, jich v současné době na trhu působí už jenom dvacítka. Z nich pět největších ovládá kolem devadesáti procent trhu. V nejbližší době je možné očekávat ještě další koncentraci fondů, protože novela zákona o penzijním připojištění vyžaduje zvýšení základního jmění penzijního fondu ze stávajících dvaceti na padesát miliónů korun. Odborníci se proto domnívají, že by se měl během několika let počet penzijních fondů pohybovat kolem patnácti.Státní příspěvek pobírají v současné době ve velké míře převážně osoby, které jsou již poživatelé starobního důchodu nebo těsně před ním. Jejich důchod je tak ještě v poměrně příznivé relaci k hrubé či čisté mzdě. Penzijní připojištění pro mladší věkovou kategorii totiž není v současnosti atraktivní, a mladí nemají zájem
se připojišťovat. Z celkového počtu všech osob, které již mají uzavřenou smlouvu o penzijním připojištění, je polovina starších padesáti let a pouze necelá čtvrtina jsou pak lidé do čtyřicítky.Největší penzijní fondy připsaly svým účastníků za loňský rok výnosy od šesti do 7,2 procenta, což je více než za rok 1998. V letošním roce se s tak vysokým zhodnocením nepočítá. Předpokládá se zhruba pět procent, což by při čtyřprocentní inflaci znamenalo reálné zhodnocení dvě procenta.