Zhodnocení podílů za minulý rok je často vysoko nad inflací - Fondy očekávají
příliv investorů
Neblahá zkušenost z kupónové privatizace a obava z tunelářských firem dosud odrazovali
většinu Čechů od investice do otevřených podílových fondů. Situaci pravděpodobně již
letos výrazně změní nízké
úrokové sazby v bankách a vysoká zhodnocení podílových listů.
PRAHA- Nezaujatý pozorovatel přicházejícíz vyspělých finančních trhů západní Evropy
nebo severní Ameriky pravděpodobně jen nechápavě kroutí hlavou při pohledu na
obyvatele České republiky, kterak v drtivé většině odevzdaně ukládají své úspory do
bankovních produktů úročených často pod hladinou
inflace a následně přihlížejí jejich
pomalému znehodnocování. Přitom je již dnes možné nalézt na trhu finančních instrumentů
produkty kolektivního investování, které mohou i velmi konzervativnímu investorovi, tedy s
minimálním rizikem, nabídnout výnos přesahující míru inflace. Ve vyspělých zemích jsou
tímto instrumentem nejčastěji podílové listy otevřených podílových fondů. Češi fondy
neprávem opomíjejí Důvodů pomalého rozjezdu této progresivní formy kolektivního
investování v České republice je několik. Tím hlavním je opatrný postoj české veřejnosti k
jakékoli instituci, která má ve svém názvu slovo fond. Tato dnes již iracionální averze se
opírá především o několik všeobecně známých kauz vytunelovaných privatizačních fondů.
Dalšími důvody jsou dlouhá tradice takzvaného bezpečného spoření , byť se záporným
reálným výnosem, opticky vysoké úroky, nedůvěra v nezdravý
kapitálový trh a v
neposlední řadě také velmi malá informovanost o alternativních možnostech kolektivního
investování. Na nestandardnost této situace nejlépe ukazují statistiky z finančních trhů
vyspělých zemí. Například ve Spojených státech je prostřednictvím otevřených
podílových fondů investováno více než 50% z celkových úspor obyvatelstva, v Evropské
unii se toto číslo pohybuje někde mezi 30 a 40 %. V České republice to v loňském roce
bylo přibližně 0,6 %. Typy fondů Společným rysem všech typů fondů je v zásadě totožný
cíl jejich existence. Shromáždit finanční prostředky od investorů a ty pak co nejlépe
zhodnocovat operacemi na finančních a kapitálových trzích. Fondy lze obecně rozdělit na
investiční a podílové. Podílové fondy dále dělíme na otevřené a uzavřené. Investiční fond
je forma určená původně především institucionálním investorům. Kapitál získává
vydáváním
akcií a tento pak zhodnocuje na finančním trhu. V případěúspěšného
hospodaření je majitelům vyplácena dividenda- neboli podíl na zisku fondu. Investiční
fond tedy funguje prakticky stejně jako jakákoliv jiná akciová společnost. V případě, že
chce investor vystoupit nebo vstoupit do investičního fondu, činí tak prostřednictvím
nákupu nebo prodeje jeho na Burze
cenných papírů nebo v RM-Systému. Majitel
investičního fondu má všechna obvyklá akcionářská práva jako je například možnost
podílet se na rozhodování fondu účastí na valné hromadě. Jak se však mohla většina
obyvatel České republiky díky kupónovému experimentu přesvědčit, je výkon tohoto
práva pro drobného investora, tedy většinu z nás, spíše na obtíž. Navíc akcionář držící jen
několik akcií, tedy pouze nepatrný zlomek z celkového počtu, nemá ani při nejlepší vůli
sebemenší vliv na řízení a hospodaření fondu. V případě podílových fondů shromažďuje
investiční společnost peněžní prostředky prodejem nikoliv akcií, ale podílových listů.
Podílový list je cenný papír, na jehož základě je jeho majitel oprávněn disponovat s
podílem na majetku a zisku z portfolia vytvořeného fondem. U uzavřených podílových
fondů je prodej podílových listů nějakým způsobem limitován. Buď je omezena velikost
emise, k dispozici je pouze určitý počet podílových listů, nebo je omezena doba jejich
prodeje. S podílovými listy uzavřených fondů se rovněž obchoduje přímo na kapitálových
trzích, podílník tedy nemá nárok na zpětný prodej podílových listů investiční společnosti a
současně nemá ani žádná hlasovací práva. Nejprogresivnějším a nejrozšířenějším typem
kolektivního investo-vání jsou však jednoznačně otevřené podílové fondy. U tohoto typu
fondů není vydávání podílových listů nijak omezeno- ani časem ani počtem podílů.
Úspěšné fondy mohou tedy neustále růst. Fond vydává podílové listy, takto získaný
kapitál investuje a zisk plynoucí z této investice zvyšuje jeho čisté obchodní jmění, čímž
roste i hodnota podílů. Nejdůležitějším rysem otevřených podílových fondů, který je
výrazně odlišuje od ostatních způsobů kolektivního investování, je však nárok podílníků na
zpětný prodej podílových listů. Tyto od nich musí investiční společnost povinně odkoupit
nejdéle do 30 dnů od zažádání. Z toho plyne pro investora velká výhoda: takřka životní
motivace správce fond kvalitně řídit. Jinak mohou investoři kdykoliv odejít a fond zanikne,
říká investiční poradce z brněnské firmy Moneco Petr Šimčák. Cena, za kterou investiční
společnost podílové listy odkoupí, se vyhlašuje, denně případně týdně, a závisí na
úspěšnosti hospodaření správce s majetkem fondu. Dalším nesporným kladem investice
do otevřených podílových fondů je fakt, že investuje-li fyzická osoba do podílových listů
na dobu delší než 6 měsíců, jsou dosažené výnosy z jejich prodeje osvobozeny od
zdanění. Na rozdíl od termínovaného vkladu, který je zdaněn vždy, bez ohledu na dobu
uložení. Potřebujete-li však své peníze dříve než za půl roku, budou vám výnosy z prodeje
podílového listu, tedy rozdíl mezi prodejní a nákupní hodnotou, zařazeny jako příjem do
daňového přiznání a zdaněny spolu s ostatními příjmy. V neposlední řadě hovoří ve
prospěch otevřených podílových fondů také velmi vysoká
likvidita investice. Přestože
zákon nařizuje správci fondu odkoupit podílové listy do 30 dnů od podání žádosti, v praxi
je tato doba mnohem kratší. Určitou nevýhodou investic do podílových listů jsou vstupní a
výstupní poplatky při jejich nákupu a prodeji. Vstupní poplatky se liší podle druhu fondu a
pohybují se od 0 % do 5,5 % z ceny investice. Obecně se dá říci, že jejich výše stoupá s
rostoucím časovým horizontem investice a klesá s růstem objemu investovaných
prostředků. Nejnižší jsou u fondů peněžního trhu (krátkodobá investice, zpravidla menší
než jeden rok), nejvyšší u akciových fondů (dlouhodobá investice, často 5 i více let).
Výstupní poplatky jsou u většiny fondů nulové, výjimečně však mohou, pře-devším u
českých správců, dosáhnout až 4 %. Budoucnost otevřených podílových fondů Neexistuje
důvod, proč by se rozložení úspor obyvatel České republiky mělo dlouhodobě lišit od
toho ve vyspělém světě, proto se dá v nejbližší době očekávat masivní nárůst investic do
otevřených podílových fondů , říká Jiří Kepka z Investiční kapitálové společnosti KB.
Také ostatní odborníci prorokují otevřeným podílovým fondům, zejména jejich
nejbezpečnější variantě- fondům peněžního trhu, skvělou budoucnost. Současné nízké
bankovních produktů mohou tento proces jen urychlit. Na konci roku
1998 lze najít několik týdnů, během nichž investice do fondů peněžního trhu přesáhly 50
milionů korun týdně , dodává Jiří Kepka.
Zdroj: LN 3.3 1999