Jak vybírat otevřený podílový fond

Jak vybírat otevřený podílový fond Na rozdíl od například termínovaného bankovního vkladu, nedá se u investic do podílových listů výnos garantovat. Tato skutečnost je však paradoxně v konečném důsledku příčinou jejich vyššího zhodnocení. Aby byli investoři ochotni přijmout riziko nulového výdělku, musí jim správci fondů nabídnout dostatečně reálnou šanci, že vydělají daleko více než v případě garantovaného výnosu. Tato situace vyžaduje od každého, kdo se rozhodne investovat do podílových listů, vyjasnit si svou investiční strategii. Investiční strategie v zásadě znamená, jak velký výnos od investice očekávám a jak velké riziko jsem ochoten pro jeho dosažení podstoupit. Na výběr jsou tři základní typy fondů. Seřazeno od nejnižšího k nejvyššímu riziku jsou to fondy peněžního trhu, fondy dluhopisové a fondy akciové. Fondy peněžního trhu umisťují peníze svých podílníků pouze do velmi bezpečných finančních instrumentů. Těmi jsou například státní pokladniční poukázky či jiné krátkodobé cenné papíry garantované státem či ČNB a bankovní depozita u velkých bank s nejlepším ratingem. V minulém roce se výnosy z investic do fondů peněžního trhu pohybovaly nejčastěji mezi 12 a 14 % p.a., což na rozdíl od drtivé většiny bankovních termínovaných vkladů zcela bezpečně překračuje loňskou 10,7 % inflaci. Stejně jako u bankovních vkladů výnos z fondů peněžního trhu roste s růstem úrokových sazeb. Dluhopisové fondy slibují vyšší průměrný výnos než fondy peněžního trhu, ovšem za cenu odpovídajícího nárůstu rizika krátkodobých výkyvů. Proto jsou určeny spíše pro střednědobé investice zpravidla od jednoho roku do pěti let. Peníze podílníků jsou investovány z největší části do střednědobých státních a podnikových dluhopisů s pevným úročením. Nákup podílů dluhopisových fondů se vyplatí především v době, kdy lze očekávat pokles úrokových sazeb. Například loňské razantní snižování úroků Českou národní bankou umožnila podílníkům některých z nich vydělat za 12 měsíců až30 % z vložených prostředků. Dlouhodobě nejvyšších výnosů dosahují celosvětově fondy akciové. Současně jsou však vystaveny velmi výrazným krátkodobým výkyvům, které jsou způsobeny střídáním recese a expanze v hospodářských cyklech národních ekonomik. Investovat do akciového fondu lze doporučit pouze investorům, kteří bezpečně vědí, že investované peníze nebudou potřebovat nejméně pět, lépe však více let. Současně by měli mít dostatečně pevné nervy, aby v případě momentálního poklesu akciového trhu nepodlehli panice a nezbavovali se svých podílů zbytečně lacino. Kdo nevydrží a nechá se strhnout davem, může pak často jen smutně sledovat návrat hodnoty podílových listů zpět na původní pozice, když se krize přežene. Vedle akciových, dluhopisových a fondů peněžního trhu existují ještě fondy smíšené. Tyto se skladbou svého portfolia snaží eliminovat specifické nevýhody všech těchto specializovaných forem, kterými jsou relativně nízký výnos na jedné straně a vysoké riziko na straně druhé. Smíšené fondy se tedy neomezují na určitý druh cenných papírů, ale snaží se zkombinovat všechny dostupné instrumenty a dosáhnout tak optimálního poměru mezi výnosem a rizikem. Na trhu jsou dnes k dispozici jak fondy s mnohamiliardovými majetky spravované nejčastěji dceřinými společnostmi českých i zahraničních bank, tak miniaturní fondy s čistým obchodním jměním nepřesahujícím několik milionů korun. K 30. 9. 1998 v České republice působilo celkem 101 investičních společností, které spravovaly 252 podílových a investičních fondů.

Zdroj: LN 3.3. 1999