K čemu slouží úroky národní banky

Česká národní banka používá tři klíčové sazby, jejichž nastavením ovlivňuje cenu a dostupnost peněz v celé ekonomice. Jejich význam je různý podle okamžité situace a také podle hospodářského cyklu, v němž se země právě nachází.
Nejnižší je vždy diskontní sazba. Za tu půjčuje národní banka ostatním finančním ústavům, a uvolňuje tak peníze do ekonomiky.

V některých obdobích tento kohout uzavře (to se stalo například 1. října 1997, kdy banka zastavila poskytování diskontních úvěrů), což potom naopak omezí možnost komerčních bank získávat zdroje jinak než od vkladatelů, na mezibankovním trhu nebo v cizině. Naopak v obdobích ry

Sazba, která má střední hodnotu, se nazývá repo - na rozdíl od diskontu není cenou za půjčované, ale naopak za peníze půjčené od bank. S touto sazbou přichází ČNB na trh s nabídkou odkoupení přebytečných prostředků a jejich uložení na bezrizikovém účtu. Pokud je sazba vysoká, tlačí celkově cenu peněz vzhůru a dostupnost úvěrů například pro podniky se zhoršuje. Ostatní ústavy totiž raději uloží p

Relativně nejméně významná je lombardní sazba, která je nejvyšší a slouží ke krátkodobému refinancování bank, které se dostávají do potíží s dostatkem volných prostředků. V dnešní době Česká národní banka stanovila jednotlivé sazby, po neustálém snižování, na hodnoty: diskontní sazba 6 %, repo sazba 7,5 % a lombardní sazba 10 %.

Zdroj: Ekonomik CZ 2/1999