Družstevní záložny nabízejí alternativu odvážným investorům

Zhodnocení vkladů v kampeličkách dosahuje až 20 % - Nevýhodou je nízké pojištění a nedostatečná státní kontrola Exponenciální růst počtu členů a objemu vložených prostředků v družstevních záložnách, obecně známých pod lidovým názvem kampeličky, je přímým důsledkem nedostatečné reakce bank na vlnu zájmu o malé spotřebitelské úvěry a nízké úročení klasických bankovních produktů.

Za rok 1998 se počet členů spořitelních a úvěrových družstev zvýšil o více než 100 % z 25 000 na 51 000 a objem vkladů v těchto institucích vzrostl o téměř 200 % z 1,12 miliardy na 3,2 miliardy Kč a tento růst dále pokračuje. Je nepochybné, že družstevní záložny se stávají jednou z nejdynamičtěji se rozvíjejících částí finančního trhu. Tradice kampeliček Slovo kampelička vzniklo na konci minulého století na počest Františka Cyrila Kampelíka. Důvodem existence družstevních záložen by měl být princip vzájemné finanční pomoci členů družstva. Původní idea byla, že by členové družstva měli mít něco společného, například pocházeli z jedné vesnice nebo pracovali v jednom podniku. Důvěra a případná kontrola by byla zajištěna vzájemnými společenskými vazbami. Tento princip však u dnešních družstevních záložen, které mají v některých případech více než 10 000 členů, pozbývá na aktuálnosti. Změnila se i motivace, proč lidé do spořitelních a úvěrových družstev vstupují. Na konci minulého století to byla především nedosažitelnost bankovních služeb na vesnicích a v malých městech, dnes je hlavním motivem vysoké, někde až osmnáctiprocentní úročení vkladů. Záložna není banka Přestože na první pohled se může zdát, že družstevní záložny jsou jakýmisi malými bankami pro malé klienty, není to tak zcela pravda. Největší rozdíly mezi bankou a družstevní záložnou pramení z jejich odlišné právní formy a dále ze základní filozofie, která je důvodem jejich vzniku. Na rozdíl od banky či jakéhokoliv jiného podniku není smyslemexistence družstevních záložen zisk, ale uspokojování finančních potřeb svých členů. A to pouze svých členů. Spořitelní družstva totiž mohou přijímat vklady a poskytovat úvěry pouze jim. Družstevníci jsou tedy nejen vlastníky, ale i jedinými klienty družstevních záložen. Charakter služeb spořitelních a úvěrových družstev rovněž do značné míry ovlivňuje fakt, že podle zákona se členem družstva může stát- a tedy o úvěr požádatpouze fyzická osoba. Tato skutečnost je podle prezidenta České asociace záložen Richarda Mandelíka jednou ze záruk bezpečného hospodaření družstev, které se z tohoto důvodu nemohou pouštět do velkých a riskantních úvěrových projektů. Zcela odlišná je vzhledem k právní formě také vlastnická struktura a následně také způsob uplatňování vlastnických práv. Jelikož v případě družstevní záložny disponuje každý člen na členské schůzi, která je nejvyšším orgánem družstva, pouze jedním hlasem bez ohledu na velikost vkladu, nemůže dojít k majorizaci a tedy ovládnutí záložny managementem či malou skupinou podílníků. Jelikož jsou klienti záložen současně jejich majiteli, mohou si prakticky kdykoliv vyžádat informace o jejich hospodaření. Družstevní záložny se od bank liší také náročností státní kontroly. Zatímco banky a jejich podnikání jsou pod stálým a přísným dohledem ČNB, činnost spořitelních a úvěrových družstev je kontrolována pouze Úřadem pro dohled nad družstevními záložnami s velmi omezenými pravomocemi. Úřad například záložny pouze eviduje, ale neuděluje, a tedy ani neodnímá jejich licence. Kontrolahospodaření je téměř výhradně v rukou členů družstva. Nabídka produktů Dnešní družstevní záložny se nabídkou především spořicích a vkladových produktů příliš neliší od nabídky bank. Družstevníci mohou své úspory ukládat do termínovaných vkladů, vkladních knížek a spořicích účtů s různou dobou splatnosti a u větších záložen využívat i služeb běžného účtu. Produktem, který družstevní záložny naopak od většiny bank odlišuje, jsou drobné spotřebitelské i nespotřebitelské úvěry jejich členům. S výjimkou České spořitelny nemají v současné době banky v České republice o malé, nepodnikatelské úvěry zájem. Pro družstevní záložnu by však úvěry družstevníkům měly představovat hlavní smysl existence a také jeden z mála ze zákona možných způsobů, jak vydělat na úročení vkladů. Až podezř ele vysoké úr oky Některá spořitelní a úvěrová družstva nabízejí i v současné situaci prudce klesajících úrokových sazeb úročení termínovaných nebo jinak dlouhodobě vázaných vkladů ve výši často přesahující 15 % a někdy dosahující až 20 %. Podle mnoha odborníků jsou takové nabídky ekonomicky dlouhodobě nereálné a v budoucnu mohou družstevním záložnám způsobit vážné problémy. Prezident České asociace záložen Richard Mandelík vysvětluje toto nadstandardní úročení několika objektivními podmínkami trhu. Především většina družstevních záložen je díky své mnohem jednodušší struktuře schopna mít až několikanásobně nižší provozní a personální náklady proti bankám. Rovněž podíl klasifikovaných úvěrů je velmi nízký, podle Richarda Mandelíka téměř nulový. V neposlední řadě umožňuje nedostatek spotřebních a jiných drobných úvěrů a rostoucí poptávka po nich udržovat jejich sazby na vysoké úrovni. Pojištění vkladů Stejně jako v bankách jsou i vklady ve spořitelních a úvěrových družstvech pojištěny pro případ neschopnosti záložny dostát závazkům vůči vkladatelům. Pojišťovací institucí je ze zákona Zajišťovací fond družstevních záložen, jemuž jsou záložny povinny vždy ke konci dubna odvádět 0,3 % z vkladů. Pojištěny jsou všechny vklady členů vedené na jméno, ale na rozdíl od bank pouze ve výši 80 % nejvýše však do částky 100 000 Kč. U bank je to 90 % a nejvýše 400 000 Kč. Tato nerovnováha by se však měla změnit po novelizaci zákona o spořitelních a úvěrových družstvech Jako větší problém se však podle Richarda Mandelíka jeví fakt, že na rozdíl od zákona o bankách současný zákon o spořitelních a úvěrových družstvech neřeší případ co se stane, když ve fondu není dostatek prostředků na výplaty pojištěných vkladů. V případě krachu banky doplatí chybějící částku stát, položí-li se družstevní záložna, budou vkladatelé muset čekat na dobu, než se fond znovu naplní. To může trvat i velmi dlouho vzhledem k tomu, že ve fondu jsou v současné době pouze 4 miliony Kč.

Zdroj: LN 10.3. 1999