Jednotný vnitřní trh

09.04.2001 | ,
Domovská stránka


perex-img Zdroj: Finance.cz

V roce 1986 byly za účelem dokončení jednotného vnitřního trhu přijaty dva významné dokumenty.

Bílá Kniha přinesla důkladnou analýzu situace a ukázala, že na cestě ke skutečnému jednotnému trhu stojí tři skupiny překážek:

  • fyzické - překážky na hranicích mezi členskými státy, bránící skutečně volnému pohybu zboží a osob; 

  • technické - existence různých technických standardů v každém členském státě přispívalo k roztříštěnosti trhu; 

  • daňové - různé systémy nepřímého zdaňování, zejména sazby daně z přidané hodnoty si vynucovaly hraniční kontroly.

K odstranění těchto základních problémů byl zároveň vypracován podrobný program (tzv. Program 1992) s návrhy téměř 300 legislativních opatření.

"Jednotný evropský akt", který byl první významnou revizí Římských smluv o založení ES, upravil potřebný právní rámec pro realizaci Programu 1992 - zajištění volného pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu bez jakýchkoli překážek, čímž měl konečně vzniknout ekonomický prostor bez vnitřních hranic, který byl předpokládán již původními Římskými smlouvami.

Změna spočívala ve významné reformě rozhodovacích mechanismů v orgánech Společenství, neboť Rada ministrů získala pravomoci přijímat rozhodnutí, týkající se zavádění jednotného vnitřního trhu, kvalifikovanou většinou místo dosavadní praxe jednomyslnosti, což velmi výrazně přispělo k akceschopnosti celého rozhodovacího procesu.

Další změny, které Jednotný evropský akt přinesl, byly:

  • začlenění Evropské rady do institučního rámce Evropských společenství;

  • rozšíření působnosti EHS o sociální politiku a posilování soudržnosti zemí Společenství zmenšováním rozdílů v hospodářské vyspělosti jednotlivých regionů;

  • rozšíření hospodářské politiky koordinované na úrovni ES o podporu výzkumu a technického rozvoje a o ochranu životního prostředí;

  • důraz na sbližování hospodářských a měnových politik členských zemí - první oficiální zmínky o hospodářské a měnové unii;

  • snahy o nové formulování zahraniční politiky s cílem, aby země ES mohly důsledně, solidárně a účinně hájit společné zájmy - aby stále více "mluvily jedním hlasem".

Tyto kroky k rozšíření spolupráce o nová témata již směřovaly k postupné komplexní přeměně dosavadních společenství v Evropskou unii.

Pokračovat >>

Autor článku

 

Články ze sekce: Domovská stránka