Nové kompetence a trápení CFOs

Co pálí dnešní finanční ředitele? Co všechno padá na jejich bedra a patří do jejich nových kompetencí? Jak řekl na loňském CFO Foru pan Alois Míka ze společnosti EPIC: „CFO už dávno není člověk, který má velké skříně zarovnané šanony. Není to ani ekonomický ředitel, ani účetní, ale právě CFO, který učí firmu pracovat s čísly.“ Finanční ředitelé už zdaleka neřeší pouze optimalizaci nákladů, podle pana Kotlána z České spořitelny již ani nejde pouze o to, jak peněžní prostředky získat, ale jak je zhodnotit. Je to paradox, ale finanční situaci firmy již neovlivňují pouze peníze. Žijeme v období fúzí a akvizic, v období nedostatku pracovních sil, v období růstu nákladů a hlubokých propadů na finančních trzích. Tlak na připravenost a flexibilitu dnešních finančních ředitelů je stále silnější. Co a jak musí všechno řešit?

Nejsou lidi – záležitost  CFOs?

Na trhu práce probíhá boj o kvalifikované pracovníky - problematika, která rozhodně není věcí pouze oddělení HR! Ze studie nizozemské společnosti SEO vyplývá, že České republice bude v roce 2050 chybět celkem 1,5 milionu pracovníků. Ať už tomuto číslu přiřadíme jakoukoliv váhu, shodneme se jistě na tom, že není čas na usínání na vavřínech. Otázkou zůstává, proč má tyto problémy řešit vedle HR manažera i CFO? Zeptali jsme se pana Ladislava Palusky z Hospodářské komory, který na základě svých praktických zkušeností v rámci projektu zabývajícím se zvyšováním zaměstnatelnosti potvrdil, že je zřejmé, že absolutní nedostatek potřebných profesí, tj. kvalifikované pracovní síly může ovlivnit zásadním způsobem finanční situaci firem. Zvláště patrný je tento problém u malých a středních firem, tj. u firem s počtem do 250 zaměstnanců, kde se déletrvající absence nedostatkových profesí může projevit výrazným poklesem výkonnosti firmy.

Jedno je jisté, kvalifikovaní zaměstnanci jsou stále vzácnějším a strategičtějším „zbožím“. A jak říkají základní ekonomické teorie, s rostoucí vzácností roste i jejich cena. Kolik ročně investujete do svých zaměstnanců? Jaká je návratnost prostředků, které jste vložili právě do HR? Co je dražší, udržet si stávající zaměstnance a nebo investovat do nových? Podle pana Palusky „by se firmy potýkající se s nedostatkem potřebných profesí měly soustředit na udržení stávajících kvalifikovaných pracovníků, byť za cenu zvýšených nákladů (v rámci možností zaměstnavatele), protože z časového hlediska toto řešení umožňuje zachovat výkonnost firmy na určité úrovni. Pracovní sílu je ve stávajících podmínkách nutné motivovat k flexibilitě, vzdělávat formou krátkodobějších cílených kurzů (zde je úloha např. dílčích kvalifikací). Zajištění pracovníků potřebných profesí z tuzemských kapacit je v současné situaci (rekvalifikační proces, operativní reakce vzdělávacích institucí na potřeby trhu atd.) běh na delší trať. Je proto třeba udržet pracovní sílu stávající a pracovat na systému získávání potřebných profesí pro budoucí období.“

Realita růstu fúzí a akvizic!

Vedle nedostatku zaměstnanců a jeho následků přibyla mezi kompetence dnešních CFO také problematika fúzí a akvizic. Trh se stává saturovanějším, formují se holdingy, velké podnikatelské subjekty, strategické aliance. Fúze a akvizice jsou v módě. Z průzkumu společnosti Deloitte a Evropské asociace rizikového kapitálu vyplývá, že 23 % investorů má zájem realizovat investice ve střední a východní Evropě. 60 % dotázaných českých společností odpovědělo v průzkumu společnosti top vision, že v příštím roce plánuje fúzi nebo akvizici.

I přes akviziční trend je nutno konstatovat, že počet M&A v poslední době mírně slábne. Co je příčinou? Už je trh vyčerpán? Nebo do rozhodování vstoupila nejistota a  recese na světových finančních trzích? Podle názoru paní Petry Wendelové z Ernst Young „je předčasné hodnotit, čím je pokles způsoben. Nicméně po skutečném akvizičním boomu v uplynulých letech lze očekávat zpomalení trendu. V současné době probíhá vyhodnocování realizovaných investic, měří se úspěšnost integračních procesů a ukazuje se, že v některých případech se nedaří dosáhnout původně zamýšlených efektů akvizice (které mj. sloužily i pro zdůvodnění akviziční ceny pro poskytovatele akciového a dluhového financování). V této situaci některé společnosti spíše než o novém financování dalších akvizic jsou nuceny uvažovat o refinancování těch stávajících.“

Určení hodnoty podniku – opravdu platí 1+1=3?

Nepostradatelnou a často jednou z nejdelších součástí akvizičního procesu je fáze oceňování. Opravdu 1+1=3? Jak určit hodnotu fúzovaného nebo akvírovaného podniku? Podle pana Tomáše Klápštěho z Patria Finance „lze při oceňování použít řadu metod. Všeobecně je možné rozdělit je do dvou skupin podle toho, zda se dívají na historickou nebo očekávanou výkonnost společnosti. Pro ocenění očekávaných přínosů akvizice (synergických efektů) je nejpoužívanější metoda DCF (diskontování volných hotovostních toků), která oceňuje společnost na základě budoucích hospodářských výsledků a kalkulované požadované míry návratnosti. Metoda sama je poměrně přesná (pokud je ocenění zpracováno odborníkem), je ale samozřejmě závislá na kvalitě sestavení podnikatelského plánu oceňované společnosti. Její aplikace je úspěšná, pouze pokud je věnována patřičná pozornost analýze očekávaného vývoje společnosti na dalších 3-5 let, včetně zohlednění potenciálních synergických efektů vzniklých spojením oceňované společnosti s akvizitorem.“

Kde vzít kapitál na investiční plány?

Modernizace, restrukturalizační změny, výstavba nových závodů, investice do výzkumu, vývoje a nových technologií, fúze, akvizice. To vše významně ovlivňuje budoucí úspěšnost společnosti. Úspěch projektu opět ale záleží na profesionalitě finančního ředitele – efekt z investice není dán jen dobrým nápadem, ale je nutno vhodně zvolit způsob financování, definovat veškeré náklady, posoudit efektivnost a spočítat návratnost investice. Díky rostoucím cenám energií, silné koruně, reformě veřejných financí, nejistotě na finančních trzích i v oblasti zavedení eura je rozhodování ale i shánění kapitálu stále těžší.

Banky ztrácí zájem o financování rizikových projektů. Možnosti jsou různé, všechny ale jsou stále obtížnější. Kde dnes získat potřebný a levný kapitál? Kde se dnes skrývají zdroje na atraktivní akviziční financování? Banky dostávají strach! Paní Wendelová z Ernst Young to vysvětluje tím, že „dostupnost akvizičního kapitálu nepochybně ovlivňuje současná situace na finančních trzích, nicméně i nadále platí, že společnosti, které jsou připraveny na převzetí v oborech, kde dochází k postupné konsolidaci na nadnárodní bázi a kde jsou dosažitelné synergie doložitelné kvalitní analýzou, kapitál nacházejí. Rozhodně však transakce vyžadují profesionálnější přípravu, včetně kvalitně zpracovaného business plánu, a to i ve vztahu k poskytovateli financování, než tomu bylo před několika málo lety. I nadále existuje dostatek soukromého ekvitního kapitálu, ovšem jeho směřování jednoznačně vede jen k vysoce kvalitním projektům.“

S tím souhlasí i pan Tomáš Klápště z Patria Finance a dodává, že „v posledních týdnech se díky situaci na globálních finančních trzích zkomplikovala situace se získáváním akvizičního financování na větší transakce, které jsou rozhodovány mimo Českou republiku. Neplatí to ale pro všechny transakce a investory. Nejhorší situace je v případě HLBO (vysoce zadlužené transakce, kde objem dluhového financování přesahuje 80% hodnoty obchodu). Situace je tím pádem nyní vhodná jednak pro strategické investory, kteří si mohou půjčit prostředky na akvizici na svoji bilanci anebo finanční pro investory, kteří zatím budovali své portfolio konzervativně a mají možnost zrealizovat transakci z vlastních zdrojů a jednat o financování na lokání úrovni (kde je dopad "krize likvidity" znatelně menší) a/nebo po realizaci transakce.“

Jubilejní 10. CFO Forum – přijďte si pro inspiraci

Chcete-li získat odpovědi i na další otázky, které Vás pálí, prodiskutovat s odborníky své problémy, získat zajímavé kontakty, nenechte si ujít jubilejní 10. ročník CFO Fora, které každoročně pořádá společnost top vision. Stejně jako každý rok čekají účastníky interaktivní prezentace a otevřené diskuse o aktivní roli finančního managementu při zvyšování hodnoty společnosti, nově jsou pro účastníky připraveny doprovodné pracovní workshopy. Cílem letošního ročníku je pozastavit se nad ožehavými tématy hojně diskutovanými v podnikatelském prostředí očima osobností finanční sféry.

Pozvání přijali výše zmíněné osobnosti jako pan Ladislav Paluska z Hospodářské komory ČR, Tomáš Kláště z Patria Finance, Petra Wendelová z Ernst Young. O své zkušenosti se podělí také zástupci podnikatelské sféry Bohdan Malaniuk z ČEZu, Jiří Stojar z DHL Express, Ladislav Glogar z Visteon – Autopal a Jan Antonín z Foxconnu. V diskuzích na aktuální finanční témata zazní názory uznávaných analytiků, kteří se často vyjadřují k situaci na světových trzích a aktuálním změnám v podnikových nákladech, jako Pavel Mertlík z Raiffeisenbank, Viktor Kotlán z České spořitelny nebo Pavel Sobíšek z UniCredit Bank Czech Republic, Alexandra Rudyšarová z CzechInvestu a další.

Zdroj:
Martina Poláková, PR specialist, top vision