Státní příspěvek dělá z penzijních fondů zajímavou investici

Penzijní připojištění zatím využívají převážně občané s nižšími příjmy - Nevýhodou je neexistence pojištění vkladů Až 50% zhodnocení mohou, díky státnímu příspěvku, přinášet prostředky investované do penzijních fondů. Poněkud problematický je fakt, že toto zhodnocení se paradoxně snižuje s růstem pravidelných měsíčních úložek a dobou spoření. PRAHA- Šanci uzavřít smlouvu o penzijním připojištění mají občané České republiky od roku 1994. Přesto však podíl prostředků investovaných do penzijních fondů činí pouze 2,2 % z celkového objemu úspor obyvatel, což představuje asi 25 miliard korun. Ačkoliv je toto číslo oproti evropským zemím velmi nízké, ještě větším problémem je patrně téměř úplné zastavení růstu počtu klientů penzijních fondů. Na vině je, jako v tolika jiných případech, především nedokonalá legislativa. Př edplaťte si spokojené stáří Základním impulsem k zavádění systému komerčního penzijního připojištění a jeho státní podpoře je nepříznivý vývoj demografické struktury obyvatelstva, takzvané stárnutí populace. Jednoduše řečeno, snižují se počty dětí a mladých lidí a naopak přibývá obyvatel v důchodovém věku. Tento trend způsobuje, že dosud poměrně spolehlivě fungujícím státním penzijním systémům pracujícím na principu solidarity začíná docházet dech. Lidí, kteří vydělávají, a tudíž přispívají na penzi dnešním důchodcům, ubývá. Penzistů je naopak stále více a jelikož se prodlužuje průměrná délka života, důchod pobírají déle. Je tudíž stále zjevnější, že úroveň státem vyplácených starobních důchodů bude klesat a vystačí tak maximálně na uspokojení základních životních potřeb. Zodpovědnost za životní úroveň budoucích důchodců se tedy do značné míry přesouvá ze státu právě na ně. Ten kdo se v budoucnu neplánuje smířit s drastickým poklesem životní úrovně či se nechce stát přítěží pro rodinný rozpočet svých dětí, měl by již nyní uvažovat o způsobu, jak svůj příjem v postproduktivním věku vylepšit. Ve světě je tímto způsobem nejčastěji penzijní připojištění. Těžko najdete vyšší zhodnocení V České republice má penzijní připojištění formu státem dotovaného pravidelného spoření. Od normálního spoření na spotřebu či spoření stavebního se penzijní připojištění liší především v následujících rysech. Cílem zpravidla není, nebo by alespoň neměla být, jednorázová spotřeba našetřené částky, ale její postupné čerpání v podobě starobní penze. Občany, kteří prostřednictvím penzijního připojištění projeví dostatek zájmu o svoji budoucí sociální situaci, stát odměňuje formou státního příspěvku. Jeho velikost závisí na výši pravidelné měsíční úložky. V případě minimálního měsíčního vkladu 100 Kč je státní příspěvek 50 ko-run a maximálně dosahuje 150 Kč měsíčně. To platí v případě, že měsíční úložka je 500 Kč a vyšší. Dalším rozdílem je, že penzijní připojištění nabízejí na trhu pouze specializované instituce- penzijní fondy. Na jejich účet posílají jak klienti, tak stát pravidelně své měsíční příspěvky a celková částka se klientovi připisuje na jeho individuální účet. Penzijní fondy s penězi svých klientů, tedy tím, co si naspořili plus státní příspěvek, hospodaří, čímž je zhodnocují. Toto zhodnocení obvykle mírně osciluje kolem míry inflace. Za loňský rok se tedy připisované zhodnocení u většiny fondů bude pravděpodobně pohybovat mezi 8 a 10 procenty z naspořené částky již zvýšené o státní příspěvek. Ten v něm tedy není zahrnut. Pokud o státním příspěvku uvažujeme jako o výnosu, kterým ve skutečnosti pro občana je, vyjde nám zhodnocení dosahující v určitém případě až 60 % (jde o případ, kdy měsíční úložka je 100 Kč, odpovídající státní příspěvek je tedy 50 Kč a fond tyto prostředky zhodnotí 10 %). Takový výnos nenabízí žádný jiný na trhu dostupný finanční instrument. Toto pohádkové zhodnocení však s sebou přináší dvě podstatná ale . První se týká omezení vývoje výše státní podpory ve vztahu k hodnotě pravidelně spořené částky. Státní příspěvek se totiž s růstem měsíční úložky zvyšuje stále pomaleji a pokud dosáhne pravidelný vklad 500 Kč, příspěvek se zastaví na hodnotě 150 Kč měsíčně. Stát tedy občany vlastně paradoxně nabádá , aby nespořili více než oněch 500 korun měsíčně. Druhým problémem je fakt, že takto vypočtené zhodnocení se s přibývajícími lety spoření a růstem absolutně naspořené částky snižuje. Jednoduchý příklad: pokud během prvního roku naspoříte 6000 Kč, tedy 500 Kč měsíčně, stát vám přispěje 1800 Kč což představuje třetinu stavu vašeho konta. Při stejné úložce máte po 12 letech spoření na účtu více než 170 tisíc korun a roční státní příspěvek 1440 Kč je už jen nepatrným zlomkem této částky (po prvních dvou letech je maximum státní podpory sníženo ze 150 na 120 korun, tedy 1440 Kč ročně). V této a především následující době nad státním příspěvkem výrazně nabývá na významu kvalita fondu a jeho schopnost zhodnocovat svěřené prostředky. Nabídka penzijních fondů Produktem, který fondy nabízejí klientům, je starobní nebo výsluhová penze. V prvním případě se jedná o základní typ penze. Jelikož nejlépe naplňuje původní záměr zákonodárce o vlastním smyslu penzijního připojištění, musí být součástí každé smlouvy. Jediná podmínka k její výplatě (vedle délky tzv. pojištěné doby) je ze zákona dosažení 50 let věku účastníka. Výsluhovou penzi může čerpat klient, který zaplatil příspěvky nejméně za 180 kalendářních měsíců bez ohledu na věk. Tento druh dávek je tedy vhodný pro klienty, kteří začali spořit před třicátým rokem věku. Poslední možností, jak své úspory, odpovídající státní příspěvek a jejich zhodnocení z fondu vybrat, je jednorázové vyrovnání. Tohoto instrumentu mohou opět využít výhradně občané starší padesáti let. Stačí splnit minimální dobu spoření (obvykle tři roky, u některých fondů však pouze jeden rok), zažádat o jednorázové vyrovnání a za dva až tři měsíce, což je obvyklá lhůta před vyplacením, dostanete své peníze. Penzijní fondy a bezpečnost vkladů Určitým problémem investice do penzijních fondů je menší ochrana ve srovnání s vklady u bank. Na rozdíl od bank totiž pro penzijní fondy neexistuje žádný fond pojištění vkladů. Jejich klienti se tedy musí spolehnout na několikanásobnou kontrolu státních úřadů. Hospodaření a další činnost fondů kontroluje Ministerstvo financí ČR, Komise pro cenné papíry a Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Navíc jsou penzijní fondy ještě pod neustálým dohledem svých depozitářů, tedy bank, u nichž mají své účty. Dalším mechanismem, který zvyšuje bezpečnost klientů, jsou omezení, kterými se penzijní fondy musí řídit při svém investování. Fondy například nemohou na rozdíl od bank peníze svých klientů půjčovat. Zbývají tedy termínované vklady a investice do cenných papírů, nejčastěji státních pokladničních poukázek a obligací. Jak vybírat penzijní fond Pokud se rozhodnete začít se spořením na penzi prostřednictvím důchodového připojištění, zbývá vybrat vhodný penzijní fond. Nejprve je dobré informovat se o tom, do kterého fondu případně přispívá váš zaměstnavatel. Některé podniky v České republice totiž nejenže svým zaměstnancům na penzijní připojištění přispívají, ale dokonce penzijní fondy provozují. Příkladem může být plzeňská Škoda. Pokud váš zaměstnavatel nepřispívá nebo naopak přispívá bez omezení na určitý penzijní fond, můžete po-stoupit k dalším kritériím. Tím nejvýznamnějším by měla být informační otevřenost fondu. Jednoznačně je třeba se vyvarovat fondu, který nekomunikuje se svými klienty, případně se v komunikaci omezuje na minimum. Dalším kritériem může být velikost fondu. Přesto, že některé malé zaměstnanecké fondy dosahují velmi dobrých výnosů, obecným pravidlem je: čím větší fond, tím větší šance na nadprůměrný výnos. Důvodem jsou zcela logicky úspory z rozsahu. Náklady na režii fondu se s větším počtem klientů jednoduše mohou rozdělit na více menších částí. Co přinese novela V současné době již prochází parlamentem novela zákona číslo 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Hlavním důvodem této novelizace je snaha změnit legislativu tak, aby již nebylo možno používat penzijního připojištění ke krátkodobému spoření. Toho má být dosaženo především prodloužením minimální doby spoření, která je nutná pro začátek vyplácení penze. Ta má být zvýšena z jednoho roku na pět let. Zvýšen má být rovněž minimální věk pro vyplácení starobní penze, a to z dnešních padesáti na padesát pět let. Novelou by měla být rovněž zvýšena motivace občanů ke vstupu do systému penzijního připojištění, a to formou nárůstu, i když nijak zásadního, státního příspěvku. Ten má být zvýšen o 25 % po celou dobu spoření, což v absolutním vyjádření znamená nejvýše 30 Kč měsíčněu měsíčníúložkyvětšínež 500 Kč. Dosud bylo toto zvýšení účastníkům přiznáváno pouze během prvních dvou let připojištění. Otázkou stále zůstává, zda se podaří v parlamentu prosadit rovněž daňové úlevy jak pro klienty penzijních fondů, tak pro jejich zaměstnavatele, kteří jim na penzijní připojištění přispívají. V ideálním případě by bylo možné odečíst si od daňového základu až 12 000 Kč ročně, což by mohlo k penzijnímu pojištění přilákat rovněž vyšší příjmové skupiny.

Zdroj: LN 31.3. 1999