První den daňové svobody!

Dnešek je v České republice dnem daňové svobody. Co tento den představuje? Kdybychom rok rozdělili na dvě období - první, v němž bychom pracovali pouze na daně, které nejrůznějšími způsoby odevzdáváme státu, a druhé, ve kterém bychom vydělávali jen na sebe - byla by noc ze včerejška na dnešek okamžikem, kdy začíná období druhé. První období je u nás v porovnání s některými zeměmi dlouhé - například ve Spojených státech si letošní daně odpracovali už 3. května. Češi a Moravané, kteří v průměru státu odvádějí 43 procenta, ať již přímo z výdělku či je za ně platí zaměstnavatel, přitom nemohou spoléhat na to, že se jejich daně zkrátí. Pravicové strany na snížení daňového zatížení nenaléhají a sociální demokraté uvažují o tom, že daně za několik let ještě zvýší. "Zvýšení daní není sice v nejbližší době pro existující politické dohody aktuální, ale do budoucna bude nezbytné," tvrdí ministr financí Jiří Rusnok. "Chceme-li, aby byl tento stát státem veřejných služeb - a to si myslím, že je správné - pak to vyžaduje jisté vklady od občanů," uvádí Rusnok. Službami ministr míní například údržbu silnic, provoz škol a platy učitelů. "Nebude-li o takovéto služby státu politický zájem, mohou být daně nižší. Občané si je ale budou muset koupit přímo," říká Rusnok. Vyšší daňové zatížení Rusnok předpokládá postupně až v souvislosti se vstupem země do Evropské unie. "Ani v zemích Evropské unie není daňové zatížení harmonizováno," připomíná Michal Tomášek, expert Komerční banky pro Evropskou unii. "Nejdále pokročilo sjednocení daně z přidané hodnoty, jejíž sazba se pohybuje od 15 do 23 procent. Tomu celkem odpovídá sazba uplatňovaná v České republice," říká Tomášek. Přímé daně v zemích Evropské unie mají do harmonizace daleko a jejich přibližování je velmi obtížné. "Od roku 1980 vzrostla průměrná přímá daň pracovníků v závislé činnosti z 35 na 42 procent, ale daňové zatížení výrobního zařízení a kapitálu kleslo ze 42 na 37 procent. Zatížení spotřebními daněmi zůstalo na 14 procentech," uvádí Tomášek. Tiskový mluvčí ministerstva financí Libor Vacek ujišťuje, že složená daňová kvóta se v nejbližších letech nezmění. "Znamená to, že můžeme očekávat v souvislosti s dolaďováním spotřebních daní se zeměmi Evropské unie jejich zvýšení a přesun některých komodit z pětiprocentní sazby DPH na 22 procent, ale velmi pravděpodobně se naopak sníží zatížení právnických osob ze současných 31 procent a mohlo by dojít k rozšíření daňových pásem daní fyzických osob," uvedl Vacek. "Navíc lze očekávat snížení dvaadvacetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty," dodal.