Kdo by chtěl najít Silicon Valley na mapě, neuspěje. Toto označení pro pás země čtyřicet kilometrů dlouhý a šestnáct kilometrů široký, rozprostírající se asi sedmdesát kilometrů jižně od kalifornského San Franciska, zatím kartografové za geografické označení neuznali. Přesto tento pojem pronikl do povědomí světa jako synonymum pro centrum výzkumu a moderních informačních technologií. Na území, kde se před padesáti lety pěstovalo ovoce, kvete dnes ekonomika těžící z rozvoje interne
tu a počítačů. Ekonomové odhadli, že hrubý domácí produkt Silicon Valley se ročně pohybuje okolo dvou set miliard dolarů.Takový výkon by v žebříčku zemí světa zařadil ekonomiku této oblasti na zhruba třicáté místo před takové státy, jako je Švýcarsko či Rakousko. Na tvorbě těchto hodnot se podílejí asi dva miliony obyvatel Silicon Valley, kde od roku 1992 vzniklo 250 tisíc nových míst. Jsou mimořádně dobře placená, průměrný zaměstnanec pobírá kolem 50 tisíc dolarů ročně, což je jedenapůlnásobek celostátníh
o průměru. Tvůrci softwaru si však ročně přijdou na více než osmdesát tisíc. Nezaměstnanost prakticky neexistuje.HEWLETT PACKARD NÁSLEDOVALI DALŠÍ
Historie tohoto ekonomického zázraku se začala psát již v roce 1937. Tehdy profesor Stanfordovy univerzity v Palo Alto Fred Terman přesvědčil své dva žáky, aby neodcházeli za prací na východ USA. Studenti se jmenovali William Hewlett a David Packard a z jejich společné práce vzešel Hewlett Packard, dnes počítačový kolos s ročním obratem přes 47 miliard dolarů. "Termanovým cílem tehdy bylo propojení výzkumných a teoretických prací Stanfordovy univerzity s průmyslovými podniky," říká historik kalifornské De Anza College James Williams. Další příležitosti pro rozvoj této vize se objevily po druhé světové válce.
Univerzita potřebovala financovat svůj rozvoj a Terman přišel s plánem průmyslového parku. "Škola neměla tehdy žádnou hotovost, zato disponovala pozemky o rozloze přes tři tisíce hektarů. Původní závěť zakladatele univerzity Lelanda Stanforda zakazovala prodej půdy, ale nic nebránilo jejímu pronájmu," píše Carolyn Tajnaová ve své knize o Fredu Termanovi.Ukázalo se, že dlouhodobý pronájem na 99 let je pro investory stejně atraktivní jako právní vlastnictví pozemků. V roce 1951 podepsaly Varian Associates jako první smlouvu o pronájmu. Brzy se do areálu přesouvaly další firmy - General Electric, Lockheed nebo Hewlett Packard, později se přidaly Fairchild, Intel, Apple, Silicon Graphics, Sun Microsystems, Yahoo či Excite. Z malých firmiček se postupně stávaly
společnosti s miliardovými tržbami. Poté, co se průmyslový park okolo Stanfordovy univerzity úspěšně rozjel, šel další vývoj do značné míry setrvačně.Motorem růstu zůstává univerzita, která poskytuje stálý příliv čerstvých absolventů, po ruce mají firmy hustou síť místních služeb od výrobců čipů a programátorů k patentovým právníkům, marketingovým odborníkům a personalistům. A také ke spoustě potřebného rizikového kapitálu, kterého se zde investuje pět miliard dolarů ročně. "Je to největší legální tvorba b
ohatství v historii planety," říká John Doerr jeden z předních rizikových finančníků působících v Silicon Valley.ZVLÁŠTNÍ KOMUNITA
Úspěch kalifornského údolí láká řadu napodobitelů a po celém světě se vynořují nová místa s přívlastkem Cyber nebo Silicon. Jejich počet již přesáhl sedmdesátku, větších úspěchů však zatím nikdo nedosáhl. Postrádají totiž podnikatelské prostředí, typické pro Silicon Valley. "Tady lze ráno vstát a říct si: Chci založit novou firmu. Většině lidí nedělá problémy vstoupit do fi
rmy, která může za čtyři měsíce padnout," míní spoluzakladatel internetové společnosti Netscape Marc Andreessen. Ve srovnání s uvažováním častým třeba v Evropě se zde opravdu jen málokdo stydí za krach svého projektu. Osmadvacetiletý Andreessen patří k typickým obyvatelům Silicon Valley, které sám opouští jen tehdy, když opravdu musí. "Mám to tady rád a nechtěl bych žít někde jinde," tvrdí Andreessen. Přitom návštěvníkům "zvenčí" se zde zdá život nesnesitelný.Silnice jsou nepřetržitě ucpány nekonečnými kolonami vozidel a ceny nemovitostí a nájmů se zde loni staly nejvyššími v USA, když předehnaly Beverly Hills. Za čtyřpokojový domek zde zájemce zaplatí téměř 850 tisíc dolarů. Zdejší zvláštní počítačové komunitě to příliš nevadí. Vztah k výpočetní technice s
e zde pěstuje již od peřinky. Zatímco první novorozenci roku 2000 dostávali ve světě od sponzorů tradiční dárky jako hračky či oblečení, první dítě narozené v Silicon Valley dostane akcie zdejších firem. "V malém portfoliu asi za pět set dolarů při současných cenách je jedna internetové firmy Yahoo! Inc. a deset akcií společnosti Silicon Graphics Inc," uvedla ředitelka nemocnice v Mountain View Judy Twitchellová.Zdroj: MF Dnes z 10. 1. 2000