Nekonečné tahanice o cenu
akcií firem, které ovládl jeden rozhodující
vlastník a podle zákona nabídl ostatním odkup jejich cenných papírů, zřejmě budou letos v
září minulostí. Komise pro
cenné papíry totiž upřesnila pravidla, jimiž se musí majoritní
akcionář při výpočtu ceny v povinném odkupu řídit. Z návrhu vyhlášky, kterou
komise odeslala ke schválení ministerstvu financí, nyní jasně vyplývá, že do odkupní ceny
se musí započítat i suma, za kterou většinový vlastník majoritu získal. "Povinnost učinit
veřejný návrh smlouvy o koupi vzniká vždy v den následující po dni, ve kterém je
dosažen nebo překročen kterýkoli zákonem stanovený práh podílu na akciích," říká
vyhláška. Obchodní zákoník stanoví jako práh jednu polovinu, dvě třetiny nebo tři čtvrtiny
základního jmění s tím, že cena se počítá jako průměr za posledních šedesát dnů do
překročení některé z těchto hranic. Neříká však jednoznačně, zda včetně tohoto dne. Na
to si často drobní akcionáři stěžovali, protože cena za majoritu zpravidla zahrnuje prémii,
o kterou mohli být podle některých výkladů ochuzeni. To vyústilo v několik soudních
sporů. Drobní vlastníci se soudí například se společností IMP Finance, přes níž japonská
Nomura ovládá Pivovar Radegast, nebo se společností Centrotex za její postup při
přebírání majority v textilce Perla v Ústí nad Orlicí. Vyhlášku nyní musí schválit a poté
vydat ministerstvo financí, kde jsou výkladu komise nakloněni. "Můj názor byl vždy
takový, že do výpočtu by se měl započítat i den, kdy byl práh překročen," říká ředitel
oboru finančních trhů a bankovnictví na ministerstvu Jiří Špička, jehož úsek se bude
vyhláškou zabývat. Vyhlášku, která rovněž upřesňuje výpočet podílu na hlasovacích
právech a definuje jednání ve shodě, musí podle Špičkova úřadu posoudit i vládní
legislativní komise a odborná veřejnost. "Sice nemusí jít do parlamentu, ale její přijetí
přesto není jednoduché. Pokud vše dobře půjde, dovedu si představit, že začne platit od
září," prohlásil včera Špička.
Zdroj: MF Dnes 6.5. 1999