Slovenskému hospodářství hrozí recese

Slovenská ekonomika, která je díky obchodu i kooperačním vazbám stále těsně propojená s tuzemskou, letos zřejmě spadne do recese. Nasvědčují tomu poslední statistické údaje o hlubokém propadu průmyslové a stavební výroby. Bratislavskou vládu podle expertů navíc nemilosrdně tlačí čas a těžko se může spolehnout na čerpání dalších finančních zdrojů v zahraničí. "Ukazuje se, že slovenská ekonomika s odstupem půldruhého roku až dvou let značnou měrou kopíruje českou," uvedl Zdenek Lukas, který se ve Vídeňském ústavu pro mezinárodní hospodářská srovnání na Slovensko specializuje. "Myslím, že to je dobrý postřeh, ale doufám, že nebudeme kopírovat do důsledků. Snad se nám podaří udržet letošní růst mezi jedním až dvěma procenty," reagoval Juraj Renčko z Prognostického ústavu Slovenské akademie věd.

VÝROBA PRUDCE KLESÁ Průmyslová výroba, která za celý uplynulý rok stoupla o 4,6 procenta, nyní každý měsíc zaznamenává pokles o 11- 13 procent. Ještě horší vývoj postihl stavební výrobu, která za letošní leden až březen reálně spadla o 25,8 procenta, z toho ve veřejném sektoru o 56 procent. "To je vskutku hrozivý propad," komentoval poslední čísla Lukas a jako hlavní důvod jmenoval vládní škrty v investicích do infrastruktury, například výstavby dálnic. Slovenské ekonomy silně zneklidňuje, že se rapidně zhoršuje finanční situace podniků, jimž banky prakticky zavřely úvěrový kohoutek. "To má velice neblahý vliv na peněžní toky i na daňovou výnosnost," upozorňuje Renčko. Jako velice vážnou hodnotí situaci slovenská Konfederace odborových svazů. "Útlum výroby a spotřeby je velmi citelný. Nezaměstnanost roste a pokračuje rozklad sociálního systému," varoval její viceprezident Peter Gajdoš. Ten se dokonce obává, že stupňující se sociální napětí by mohlo vést až k ohrožení politické stability.

VLÁDA CHCE ZVÝŠIT ROZPOČTOVÉ PŘÍJMY Dzurindův kabinet si jako hlavní cíl předsevzal zmírnit makroekonomickou nerovnováhu. Ta se projevuje zejména schodkem na běžném účtu platební bilance, který loni představoval skoro jedenáct procent. Deficit veřejných financí pak výrazně přesáhl pět procent HDP a vláda by ho letos chtěla stlačit na dvě procenta. "Zatím se to příliš nedaří," připustil vládní poradce Vladimír Zlacký. Ekonomové předpokládají, že vicepremiér Ivan Mikloš znovu vládě předloží návrh na zvýšení sazby DPH u potravin, léčiv, elektřiny a dalšího základního zboží z nynějších šesti na deset procent. "Vzhledem ke špatné rozpočtové situaci nevylučuji, že do vlády půjde návrh posunout sazbu až na dvanáct procent," sdělil Zlacký. Podle něj by se zvýšení daně z přidané hodnoty dotklo 30 až 40 procent nákupního koše domácností.

NEZAMĚSTNANOST NADÁLE POROSTE Prudké ochlazení ekonomiky se i na Slovensku projevuje stoupající nezaměstnaností. Její míra koncem loňského prosince dosahovala 15,6 procenta pracovních sil, letos v březnu už je to 17,5 procenta. "Ani tento údaj však zdaleka není konečný. Letos se zřejmě přiblížíme k dvacetiprocentní hranici," varuje Zlacký. Podle Juraje Renčka by se mělo hledat "dočasné řešení" pomocí sociálních dávek. Ty však jsou podle Zlackého poměrně velkorysé a nemotivují k hledání nového místa. "Odhadujeme, že asi čtvrtina lidí pobírajících podporu v nezaměstnanosti pracuje načerno," uvedl Zlacký.

ZEMĚ POTŘEBUJE CIZÍ INVESTICE Velkou vzpruhou pro slovenskou ekonomiku by podle expertů byl vydatný příliv přímých zahraničních investic. "Vláda, která pro investory přijala nové pobídky, jde správným směrem," míní Lukas. Současně však varuje před přehnaným očekáváním. "Obávám se, aby Bratislava nepovažovala tento kapitál, který se zatím nehrne, za jakýsi všelék," dodal. Slovensko od počátku devadesátých let dosud přilákalo z ciziny přímý kapitál asi dvě miliardy dolarů. Maďarsko s dvojnásobným počtem obyvatel devatenáct miliard a Česká republika devět miliard dolarů.

Zdroj: MF Dnes 12.5. 1999