Rekonstrukce ČNB se prodraží

Rekonstrukce pražského ústředí České národní banky se prodraží. Původní rozpočet na 3,4 miliardy korun se zvedne nejméně o 260 milionů. Ani tento nárůst investice však ještě nemusí být definitivní. "Pět měsíců před koncem projektu nechci tvrdit, že jde o konečnou částku," říká Zdeněk Virius, který je v ČNB za rekonstrukci odpovědný. Ačkoli si banka platí opravu sama, dotýká se výše investice i státní pokladny a daňových poplatníků. Centrální banka totiž svůj případný volný zisk- po rozdělení do fondů- odvádí do státního rozpočtu. Původní rozpočet nabourala podle Viriuse především nutnost vybudovat v bance takzvanou demilitarizovanou zónu, která bude v souladu s novými bezpečnostními požadavky chránit počítačová data banky před vnějšími vlivy. "Jde tedy o jakýsi nárazník, který přefiltruje data, která jdou dovnitř banky i ven," popisuje vylepšení, s nímž se původně nepočítalo, Virius. Opravované objekty bývalé Živnostenské banky a plodinové burzy, které budovu centrální banky tvoří, by přitom měly být v provozu již od začátku příštího roku. Zatím ústav sídlí v pronajatých prostorách na Václavském náměstí, které bankéři vybrali z padesátky budov po celé Praze. Průměrné roční nájemné, které zde platí, dosahuje podle Viriuse ročně 7400 korun za metr čtvereční. Banka tak od zahájení rekonstrukce do konce loňského roku zaplatila zhruba půl miliardy korun. Z údajů realitních kanceláři přitom vyplývá, že běžná cena za metr je v této lokalitě zhruba o dva až tři tisíce korun vyšší. "Centrální banka musí zajistit řadu funkcí. A jestliže v době, kdy se o rekonstrukci rozhodovalo, nebyly například do Dejvic nataženy požadované kabely pro přenos dat, tak jsme tato místa nemohli přijmout," tvrdí Virius. Náklady, které by vznikly při případném selhání systémů, by totiž podle něho daleko převyšovaly nájemné v centru Prahy. Virius také odmítl výtku, že po vstupu země do Evropské unie již nebude žádné centrální banky potřeba, a proto je rekonstrukce jejího sídla zbytečná: "Jde o významné historické budovy v centru hlavního města. Navíc některé procesy, jako například clearingové centrum zajišťující provoz celého bankovního sektoru, bude potřeba stále." Rekonstruované prostory jsou podle něho řešeny víceúčelově a jejich část lze v budoucnu třeba pronajmout. "Plodinová burza je oddělena od bankovního provozu a z větší části bude přístupna veřejnosti," dodal Zdeněk Virius. V ní má nově vzniknout například kongresový sál, knihovna nebo studovna.

Zdroj: MF Dnes 19.5. 1999