Kam uložit „krátké“ peníze II.

Odhad výkonnosti peněžního fondu na rok dopředu

Jsou spořicí účty, které v současné době nabízejí 3,50 % p.a., skutečně o tolik výhodnější než otevřené podílové fondy peněžního trhu? Investoři se někdy dopouští chyby v tom, že se podívají na aktuální úrokovou sazbu u spořicího účtu (např. 3,50 %) a porovnají ji s výkonností peněžního fondu za uplynulý rok (např. 2,00 % podle tabulky 2). Z toho usoudí, že spořicí účty „vydělávají víc“. Přitom ale porovnávají dvě čísla, která spolu porovnávat nelze.

Uvedená výkonnost otevřeného podílového fondu 2,00 % říká, jak fond zhodnotil prostředky investorů za uplynulý rok. Nelze z něj vyčíst nic o tom, jaké bude jeho zhodnocení v nadcházejícím roce. K pokusu o odhad výkonnosti v nadcházejícím roce je třeba znát tzv. krátký konec výnosové křivky. Tato křivka je zobrazena v grafu 1. Graf informuje o aktuálních výnosech na pražském mezibankovním trhu. Z křivky lze například vyčíst, že komerční banka s kvalitním ratingem si dnes může půjčit peníze na 1 týden za 3,7 % p.a., na 3 měsíce za 4,1 % p.a. a na 9 měsíců za 4,3 % p.a.

Na pohyby krátkého konce výnosové křivky směrem nahoru a dolů má zcela zásadní vliv výše základní úrokové sazby České národní banky (ČNB), tzv. 2týdení repo sazby. V současné době je úroková sazba ČNB na úrovni 3,75 % p.a.

Otevřené podílové fondy peněžního trhu drží ve svém portfoliu krátkodobé dluhové instrumenty s průměrnou dobou do splatnosti někde mezi 3 a 9 měsíci. Co z toho vyplývá? Pokud by se v následujícím roce nezměnila úroková sazba ČNB a tím pádem se nepohyboval nijak výrazně ani krátký konec výnosové křivky, pak by se portfolia fondů peněžního trhu v následujícím roce zhodnotila o 4,1 % až 4,3 %. Za předpokladu, že celková nákladovost fondů peněžního trhu je kolem 0,75 %, by v popsaném příkladu šlo očekávat čistou výkonnost ve fondech peněžního trhu v následujícím roce zhruba kolem 3,4 % p.a.

Výsledek popsaného odhadu ale neplatí pro případy, kdy ČNB změní sazbu. Pokud sazbu zvýší, což je za současné vysoké inflace docela možné, hodnota portfolia fondu krátkodobě klesne (do duračního horizontu) a poté „naběhne“ na vyšší výnos. Pokud ČNB sazby sníží, hodnota portfolia fondu se krátkodobě zvýší (do duračního horizontu) a poté „naběhne“ na nižší výnos.

Vše závisí na sazbách ČNB

Z uvedeného vyplývá, že aktuální úrok u spořicího účtu 3,5 % p.a. rozhodně nelze srovnávat s výkonností peněžních fondů 2,0 % za uplynulý rok, ale když už, tak raději s výše uvedeným odhadem pro následující rok 3,4 % s vědomím nejistoty ohledně pohybů úrokových sazeb.

Ve spořicím účtu totiž investor v následujícím roce vydělá oněch 3,5 % také pouze v případě, že se nebude měnit úroková sazba ČNB a nebude výrazně posunovat krátký konec výnosové křivky. Stejně jako je na výši úrokové sazby ČNB závislá výkonnost otevřených podílových fondů peněžního trhu, tak je na výši úrokové sazby ČNB závislá i úroková sazba u spořicích účtů. Pokud ČNB sazby zvýší, banky s určitým zpožděním zvýší úroky u spořicích účtů. Pokud ČNB sazby sníží, banky s určitým zpožděním sníží úroky u spořicích účtů.

Aktuální úrok u nejvýnosnějších spořicích účtů 3,5 % p.a. neříká, kolik spořicí účet investorovi vydělal za uplynulý rok a neříká ani kolik vydělá v následujícím roce. V následujícím roce může vydělat 3,5 % (když se nebudou hýbat sazby), ale také víc (když půjdou sazby nahoru) nebo méně (když půjdou dolů).

Srovnání minulé výkonnosti, fondy stejně jako účty

Před rokem se úroková sazba ČNB nacházela o procento níže než dnes, na 2,75 %. Celý krátký konec výnosové křivky byl před rokem položen zhruba o procento níže než dnes (graf 1). Fondy peněžního trhu měly v portfoliu průměrný výnos do splatnosti zhruba o procento níže než dnes. Úroková sazba ve spořicích účtech byla zhruba o procento nižší než dnes.

Například ING Konto nabízelo v červenci 2007 úrokovou sazbu 2,0 % p.a. V průběhu uplynulého roku se úroková sazba u tohoto spořicího účtu postupně zvyšovala až na současných 3,25 % p.a. Pokud by investor umístil před rokem vklad do ING Konta, měl by po roce zhruba o 2,75 % víc. Na začátku zkoumané periody se částka úročila sazbou 2,0 %, na konci periody sazbou 3,25 %, za celý uplynulý rok průměrnou sazbou zhruba 2,75 %.

Po zohlednění srážkové daně 15 % z výnosu u vkladových produktů lze čisté zhodnocení za uplynulý rok ve zmíněném spořicím účtu odhadnout na 2,3 %. To je zhruba na stejné úrovni jako v průměru vydělaly za uplynulý rok fondy peněžního trhu (tabulka 2).

Výkonnost investic ve fondu peněžního trhu a ve spořicím účtu závisí na stejných faktorech. Proto bude vždy podobná. Výhody a nevýhody jsou spíše administrativního rázu. Nejkonkurenceschopnějším spořicím účtům v současné době v boji o přízeň investorů nejvíc pomáhá nulový vstupní poplatek a fondy naopak táhne dolů. Ty by mohly kontrovat snížením manažerského poplatku. Otázka je, jestli k tomu mají motivaci.

Tabulka 2: Výkonnost korunových fondů peněžního trhu

První část článku s názvem Kam uložit „krátké“ peníze I./> jste si mohli na Finance.cz přečíst včera.

Článek vyšel v časopisu FOND SHOP 15/2008.