Daň z příjmu je v Česku u rodičů nižší než u bezdětných občanů, za každé dítě mohou využít daňového zvýhodnění ve výši 500 Kč měsíčně. Čili občan mající dvě děti zaplatí na dani z příjmu fyzických osob o tisíc korun méně než bezdětní občané. Daňové zvýhodnění pro rodiče je zavedeno ve většině vyspělých zemích, vždyť bezdětní občané budou pobírat např. státní důchod, který bude vyplácen z odvodů mladší generace. V některých zemích však platí bezdětní i rodiče několika dětí daně ve stejné výši…
Rodinná politika ve světě
Vyspělé země světa mají problémy s vymíráním obyvatel a s nízkou porodností. Rodinná politika tak dostává čím dál větší prostor ve všech zemích u všech hlavních politických stran. Míra zdanění a způsob výpočtu čisté mzdy se u rodičů v jednotlivých vyspělých zemích světa značně liší až o desítky procent, přesto mají jedno všechny evropské země společné – snahu o zastavení vymírání populace, a to nejenom nižšími daněmi pro vícečlenné rodiny, ale i vyšší přídavky na děti, porodné… Za posledních deset let vzrostly celkové rodinné dávky v zemích Evropské unie o téměř 39 %. Tato peněžní plnění poskytovaná vládou mladým rodinám tvoří více jak 8 % celkových sociálních výdajů členských států. Rodinné dávky jsou zvláštní druhy dávek, například od dávek v invaliditě nebo v nezaměstnanosti, není u nich prvořadá situace zaměstnance nebo osoby samostatně výdělečně činné, neboť dávka je poskytována třetí osobě. Při rozhodování, zda má být dávka poskytnuta, je rozhodující situace rodinných příslušníků. Cílem rodinných dávek a přídavků je pokrýt náklady rodiny, a proto je vztah mezi skutečným životním standardem a domácí situací žadatele důležitější než u jiných dávek.
Ukázka výpočtu zdanění v Česku (podmínky roku 2008)
U všech zemí v tabulce jsou uvedeny údaje za rok 2007, pouze u Česka jsou dosazené již aktuální údaje za rok 2008.
Výpočet daně u bezdětného:
- Hrubá mzda - 22 000 Kč
- Superhrubá mzda - 29 700 Kč
- Sociální pojištění zaměstnanec - 1 760 Kč
- Sociální pojištění zaměstnavatel - 5 720 Kč
- Zdravotní pojištění zaměstnanec - 990 Kč
- Zdravotní pojištění zaměstnavatel - 1 980 Kč
- Daň - 2 426 Kč
- Čistá mzda - 16 824 Kč
- Výše zdanění z hrubé mzdy (v %) - 23,53 %
Výpočet daně při uplatnění odpočtu na dvě děti:
- Hrubá mzda - 22 000 Kč
- Superhrubá mzda - 29 700 Kč
- Sociální pojištění zaměstnanec - 1 760 Kč
- Sociální pojištění zaměstnavatel - 5 720 Kč
- Zdravotní pojištění zaměstnanec - 990 Kč
- Zdravotní pojištění zaměstnavatel - 1 980 Kč
- Daň - 2 426 Kč
- Čistá mzda - 17 824 Kč
- Výše zdanění z hrubé mzdy (v %) - 18,98 %
Nejvíce se výše daně liší v Německu
Nejvyšší rozdíly v odvedené dani u bezdětného občana a občana vychovávající dvě děti při průměrné mzdě je v Německu (10,7 %), v Nizozemí (10,1 %) a v USA (9,6%). V Německu je výrazná snaha o zvýšení porodnosti, a proto jsou finančně a daňově zvýhodňovány rodiny s dětmi. Německo má totiž nejstarší obyvatelstvo v Evropě, průměrný věk činí 41,4 let. Nejmladší obyvatelstvo má Irsko, kde průměrný věk činí 33,1 let. Pro porovnání: v Česku činí průměrný věk 38,5 let. Některé země však při výpočtu daňové povinnosti nezohledňují počet vychovávaných dětí, jedná se o Austrálii, Dánsko, Finsko, Island, Mexiko, Nový Zéland, Švédsko a Turecko. Např. ve Skandinávii však mohou rodiče využívat jiných výhod – přídavky na děti. V mimoevropských zemích však nikoliv. V Česku odvede občan vychovávající dvě děti na celkových povinných odvodech o 4,55 % méně než bezdětný občan.
Mít dítě? Jestli, tak až později…
Snaha evropských vlád podpořit rodiny s více dětmi a porodnost se ale i přes snižování daní míjí účinkem. Demografická křivka nestoupá. Ženy se zejména z ekonomických důvodů do rození a výchovy dětí neženou. Poukazují na to i údaje o průměrném věku prvorodiček v zemích Evropské unie. Ten byl ještě v roce 1994 necelých 27 let, loni už bezmála 29 let. V Česku došlo za posledních 12 let k jednomu z největších skoků v Evropě, když vzrostl průměrný věk prvorodičky o téměř pět let na dnešních 27 let. Do budoucna se očekává ještě mírné zvýšení. Nízká evropská porodnost v nejbližších letech příliš neporoste…
Tabulka: Výše zdanění v závislosti na počtu dětí v zemích OECD (údaje za rok 2007)
Země | Výše zdanění (v %) | |
---|---|---|
Bezdětný občan | Občan mající 2 děti | |
Austrálie | 23,4 | 23,4 |
Belgie | 42,0 | 38,3 |
Česko | 23,53 | 18,98 |
Dánsko | 41,0 | 41,0 |
Finsko | 30,1 | 30,1 |
Francie | 27,8 | 22,5 |
Irsko | 13,9 | 8,3 |
Island | 24,4 | 24,4 |
Itálie | 28,5 | 23,0 |
Japonsko | 20,1 | 17,4 |
Kanada | 23,3 | 16,9 |
Korea | 11,9 | 9,9 |
Lucembusko | 29,1 | 22,5 |
Maďarsko | 38,7 | 38,7 |
Mexiko | 5,2 | 5,2 |
Německo | 42,8 | 32,1 |
Nizozemí | 35,4 | 25,3 |
Norsko | 29,5 | 27,1 |
Nový Zéland | 21,5 | 21,5 |
Polsko | 31,1 | 24,7 |
Portugalsko | 22,5 | 19,8 |
Rakousko | 33,5 | 31,8 |
Řecko | 26,1 | 25,2 |
Slovensko | 22,4 | 17,1 |
Španělsko | 20,4 | 13,8 |
Švédsko | 27,6 | 27,6 |
Švýcarsko | 21,8 | 16,8 |
Turecko | 30,3 | 30,3 |
USA | 24,5 | 14,9 |
Velká Británie | 27,0 | 25,4 |
Zdroj: OECD Statistics Part I. Taxation of Wage IncomeTable I.3. ´All-in´ average personal income tax rates at APW by family type