Porodnost u nás začala klesat jako přidružený jev nastupujícího tržního hospodářství, kdy dochází k postupné liberalizaci cen ve všech odvětvích trhu, což má za následek i nemalé cenové a tím i sociální dopady. K tomu aby lidé vedli všestranný rodinný život, jehož součástí je i péče a výchova dětí, musí mít především kde bydlet, mít odpovídající práci a notnou dávku odpovědnosti sami k sobě a ke své rodině. Spoléhaní se na sociální dávky a různé příspěvky je více demotivující, než efektivní a svým způsobem výchovné. Takže podpora bydlení a nové pracovní příležitosti, to je základní předpoklad i pro růst porodnosti a rozvoj populace.

Do bydlení a na podporu podnikání jsou v ČR investovány nemalé prostředky. Jen v roce 2000 to bylo téměř 15 mld. korun do bydlení v rámci státních příspěvků a 682 mil. korun na rozvoj podnikání a vznik nových pracovních míst. Přesto je nutné, aby vláda dále věnovala těmto oblastem zvýšenou pozornost a prostředky spíše centralizovala do menšího počtu sociálních komodit.

Ministr Špidla chce zřejmě novorozeneckou dotací docílit růstu porodního přírůstku. Ale neposílila by ekonomiku zvýšená produktivita práce, kterou dosáhneme  pomocí rozvoje vzdělanosti a zvýhodněním bydlení pro mladé? Nebylo by efektivnější vložit tyto prostředky na zlepšení životní úrovně mladým lidem, kteří chtějí pracovat? Právě otázka bydlení brzdí nastupující generaci v jejich kariéře. 

Vždyť stále platí staré přísloví: "Co bylo dříve, vejce nebo slepice". A proto nejdříve odpovídajícim způsobem a za podpory státu bydleme a pracujme a  potom se množme.

Podpora bydlení je stále nedostačující pro mladé pracující, přestože existují zvýhodněné hypoteční úvěry. Hypoteční úvěr se státní podporou lze získat mimo jiné za podmínky vytvoření nové bytové jednotky (ne starší 2 let), tyto byty jsou však drahé. Většina žadatelů zvolí raději byt starší bez dotace, než nový dotovaný. Existuje řešení bytové problematiky pro mladé. Spojit stavební spoření s hypotečním úvěrem.  Postup je asi takovýto:

1. uzavřít si hypotéku a snažit se ji refinancovat úvěrem ze stavebního spoření
2. co možná nejvíce využívat spořící fáze stavebního spoření
3. Pokud jsme schopni splácet více, než činí splátky dvacetileté hypotéky, pak si i přesto vezmeme dvacetiletou hypotéku - rozdílovou částku jsme totiž schopni zhodnocovat vyšším procentem na stavebním spoření.
4. Hypotéku se budeme snažit refinancovat úvěrem ze stavebního spoření a budeme se vedle splátek všech typů úvěrů dále spořit na stavebním spoření.
5. Praktickým důsledkem prvních dvou pravidel je, že si úrokové období, na které nám hypotéční banka nabízí stálou úrokovou sazbu, nastavíme na dobu, kdy nám končí spořící cyklus stavebního spoření. Prostředky ze spoření a úvěr ze stavebního spoření totiž využijeme k refinancování, tj. k částečnému či celkovému splacení hypotéky.

Ale i k tomuto výhodnému řešení, kdy jde zjednodušeně řečeno o úvěr při úroku 4,6% je potřeba jednorázové státní dotace, nebo formu bezúročné půjčky i na starší byty pro mladé páry či rodiny. 

Tabulka státních podpor na rozvoj bydlení za rok 2000*

Zdroj: www.fintest.cz

V roce 2000 vydal stát téměř 15 mld.Kč na podporu bydlení. A kolik procent dotací využili začínající rodiny na řešení svého bydlení? To je těžko zjistitelná otázka. V roce 2000 bylo vystavěno pouhých 25 207* nových bytových jednotek. V rozestavěné stavu se ke konci roku 2000 nacházelo dalších 118 785 bytů. V témže roce bylo uzavřeno 10 228 smluv na hypoteční úvěr v celkovém objemu 18,2 mld. korun a 102 385 smluv na úvěr ze stavebního spoření v celkovém objemu 17 mld. korun.

Budeme-li poměřovat bytové a úvěrové kapacity za rok 2000, dojdeme k závěru, že velká část úvěrů byla poskytnuta na rozestavěnost event. modernizaci stávajících bytů a nemusela se nutně dotknout řešení bytové situace mladých lidí a rodin.