Protože na naše úspory působí bez ustání inflace a znehodnocuje je, je dobré zamyslet se nad tím, kam uložit svoje peníze. Každému čtenáři je určitě jasné, že nechat ležet finance na běžném účtu v bance není to pravé. Vzhledem k tomu, že zde bývají vklady úročeny sazbou kolem 0,4 % a inflace se pohybuje v řádech minimálně desetinásobně vyšších, je vhodné hledat jiné způsoby, kam své prostředky zainvestovat. Běžný účet v bance lze obecně doporučit spíše k provádění různých platebních transakcí.
Dalším aspektem je v poslední době aktuální nutnost tvorby rezervy na důchod. Předpokládá se, že v budoucnu bude nezbytné, aby každý měl vytvořenou dostatečnou rezervu na důchod. Dávky vyplácené z důchodového pojištění již asi nepokryjí veškeré potřeby lidí v penzi. V této souvislosti stát podporuje vybrané finanční produkty, protože si je dané situace vědom.
V současné době se systém důchodového zabezpečení v České republice skládá ze dvou částí:
- Povinné základní důchodové pojištění – je dávkově definované a průběžně financované. Je univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby, právní úprava je jednotná pro všechny pojištěnce.
- Penzijní připojištění se státním příspěvkem – podle terminologie EU je lze považovat za třetí pilíř financování důchodového systému (ten druhý by měla zavést chystaná reforma). Součástí třetího pilíře jsou i produkty komerčních pojišťoven – jedná se zejména o soukromé životní pojištění.
Zajištění stáří
Ve snaze motivovat občany k tvorbě určité rezervy na důchod tedy stát dotuje některé finanční produkty. Jsou to již zmíněné penzijní připojištění a soukromé životní pojištění. U obou těchto produktů stát nabízí daňové úlevy ve formě možnosti uplatnění nezdanitelné části základu daně podle zákona o daních z příjmů. U penzijního připojištění navíc člověku přispívá stát. Jak penzijní připojištění, tak i soukromé životní pojištění pak zaměstnanci skýtají možnost příspěvků zaměstnavatele, pro kterého tyto přípěvky představují daňově uznatelný výdaj. Navíc se z nich neodvádí daně ani pojistné. Více o těchto možnostech spoření se na našich stránkách dočtete v následujících dnech.
Staré dobré stavební spoření
Problémem u penzijního připojištění a životního pojištění je dlouhodobost. V současné době se penzijní připojištění sjednává do šedesáti let věku a aby mohlo být životní pojištění použito pro daňové úlevy, musí být sjednáno minimálně také do šedesáti let věku pojistníka. Stát ovšem podporuje formou státních dotací i stavební spoření. Smlouva o stavebním spoření musí trvat minimálně 6 let, což je ve srovnání s penzijním připojištěním nebo životním pojištěním mnohem přijatelnější. Stavební spořitelny nabízejí garantovaný úrok, který sice není nijak ohromující, ovšem státní podpora činí tento produkt velice zajímavým. Obrovskou výhodou také je, že naspořenou částku je možno použít na cokoliv. O stavebním spoření si můžete přečíst více v našem včerejším článku Nechte své peníze vydělávat bez rizika.
Spořící účty jsou v kurzu
Paralelně k běžným účtům dnes většina bank nabízí účty spořící, které úročením vkladů předčí termínované vklady a k tomu nabízejí další výhody. Spořící účty často nabízí zajímavou úrokovou sazbu bez výpovědní lhůty pro výběr vkladů. Často také není požadován žádný minimální vklad či zůstatek. Vklad je tedy většinou zajímavě úročen a přitom jsou peníze likvidní.
Něco pro náročnější
Chcete-li se stát investorem vystavit peníze vyššímu riziku, ovšem s předpokladem vyššího výnosu, je možné využít kolektivního investování a vložit i pár stokorun do některého z podílových fondů. Tyto fondy, do kterých mohou drobní investoři investovat, jsou na základě investičních cílů, rozložení rizika a časového horizontu rozděleny do kategorií na fondy akciové, dluhopisové (obligační), nemovitostním, smíšené (balancované) či fondy peněžního trhu.
O různých možnostech spoření či investování se dočtete podrobněji po celý tento týden v článcích naší rubriky FinTriky.