Stát nás motivuje ke spoření na stáří

Téma týdne: Jak zhodnotit finance s minimálním rizikem

Podle předpokladů by měla reforma představovat určité přenesení odpovědnosti přímo na občana. To znamená, že bude na každém, aby si část prostředků na zajištění svých potřeb v penzi opatřil sám. Proto bude nezbytné, aby si každý navíc spořil. Jedná se o tzv. vícepilířový systém financování důchodů.

Co nás čeká v důchodu?

V mnoha zemích v posledních letech probíhají reformy systémů důchodového zabezpečení. Přechází se na model tvořený kombinací jednak průběžně financovaných systémů a také fondově financovaných systémů. Studie světové banky formuluje pro důchodové pojištění v zásadě tři pilíře.

1. Veřejný pilíř – orientuje se na zmírnění chudoby ve stáří a může být součástí programu sociální pomoci nebo mít formu státem zaručeného minimálního důchodu v rámci druhého pilíře nebo může být univerzální či obdobnou dávkou státního zaopatření.
2. Povinný soukromý pilíř – je postaven na základě ekvivalence, resp. Na povinném spoření a může mít podobu smluvního starobního pojištění nebo podnikového zaopatření.
3. Dobrovolný soukromý pilíř – představuje nadstavbu nad druhým pilířem a má tytéž dvě možné formy, ale s dobrovolnou účastí.

Mezi různými státy jsou však značné rozdíly v tom, jaká váha je jednotlivým pilířům dána.

Je zřejmé, že rezervy tvořené v rámci třetího pilíře budou v budoucnosti významným zdrojem pro financování našich potřeb v penzi. Z tohoto důvodu stát podporuje ty, kteří si chtějí na stáří spořit. V podmínkách České republiky je třetí – dobrovolný – pilíř představován jednak penzijním připojištěním se státním příspěvkem, a pak také soukromým životním pojištěním. Oba tyto finanční produkty jsou státem zajímavě podporovány, aby tak lidé byli motivováni spořit.

Daňové úlevy

Výhodou soukromého životního pojištění je možnost uplatnit nezdanitelnou část zakladu daně, tj. snížit si základ daně. Zákon o daních z příjmů umožňuje poplatníkovi – fyzické osobě (zaměstnanec, OSVČ) – odečíst od základu daně z příjmů pojistné zaplacené na soukromé životní pojištění. Bez ohledu na počet smluv činí maximální odečitatelná částka 12 000 Kč ročně.

Pro uplatnění daňového odpočtu je třeba splnit zákonem stanovené podmínky. Tou základní je tzv. 60/60, tj. výplata pojistného plnění je v rámci pojistné smlouvy sjednána až po 5 letech (60 měsících) od uzavření pojistné smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník 60 let věku. Další podmínkou je, že osoba pojištěného je shodná s osobou plátce pojištění a plátce daně z příjmů.

Schválením rovné patnáctiprocentní sazby daně z příjmů můžou nyní poplatníci bez rozdílu ušetřit prostřednictvím životního pojištění až 1 800 Kč za rok, což odpovídá maximální částce, kterou lze odečíst od základu daně za zdaňovací období (12 000 Kč).

Státní příspěvek navíc k daňovým úlevám

Tak jako u životního pojištění, i u penzijního připojištění existuje možnost uplatnění nezdanitelné části základu daně. Částka, kterou lze takto odečíst od základu daně, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění za zdaňovací období sníženému o 6 000 Kč. Maximální částka, kterou lze takto odečít za zdaňovací období, činí 12 000 Kč jako u životního pojištění.

Hlavní předností penzijního připojištění je státní příspěvek. Jeho výše se odvíjí od výše příspěvku účastníka. Ta činí minimálně 100 Kč za měsíc, přičemž horní hranice není omezena. Minimální státní příspěvek činí 50 Kč za měsíc, maximální 150 Kč za měsíc. Jak se přesně stanoví státní příspěvek v závislosti na příspěvku účastníka ukazuje následující tabulka.

Penzijní připojištění se státním příspěvkem není připojištěním ve smyslu pojistné teorie či praxe. Aby se jednalo o připojištění, muselo by toto pojištění být provozováno stejnou pojišťovnou (institucí) jako základní pojištění. Použitím termínu připojištění chtěl v tomto případě zákonodárce zřejmě dát najevo, že se jedná o další pilíř důchodového zabezpečení (pojištění).

Přispívá vám zaměstnavatel?

Zákon o daních z příjmů umožňuje zaměstnavatelům přispívat svým zaměstnancům na jejich soukromé životní pojištění nebo penzijní připojištění. Až do konce roku 2007 si zaměstnavatel přispívající na životní pojištění svých zaměstnanců mohl odečíst ze základu pro výpočet daně až 8 000 Kč ročně jako příspěvek na životní pojištění za každého zaměstnance. U penzijního připojištění tato částka činila 3 % z vyměřovacího základu pro odvod sociálního a zdravotního pojištění každého zaměstnance.

Ve snaze zjednodušit systém odpočtů byl zákonodárci stanoven jediný limit ve výši až 24 000 Kč za rok, platný současně pro životní pojištění i penzijní připojištění. Podle zákona o daních z příjmů platného od 1. 1. 2008 může tedy zaměstnavatel přispět v úhrnu celých 24 000 Kč ročně každému zaměstnanci buď na penzijní připojištění nebo na životní pojištění anebo tuto sumu rozdělit v jakémkoliv poměru mezi tyto dva finanční produkty.