I když ještě koncem března ministr financí Ivo Svoboda tvrdil, že daňová
zátěž je na odpovídající úrovni a není potřeba ji zvyšovat ani snižovat, nyní změnil názor.
"Dnešní standard veřejných služeb nelze zajistit na úrovni 37,5 procenta hrubého
domácího produktu. Je-li naším cílem dlouhodobě vyrovnaná soustava veřejných
rozpočtů, pak tato hladina musí být zvýšena do okolí čtyřiceti procent," prohlásil včera
Svoboda. Přitom už nyní se přes státní rozpočet v tuzemsku podle odborníků přerozděluje
42 procent produktu, což v březnu tvrdil i sám ministr financí. O tom, kam bude celý
daňový systém směřovat, se má rozhodnout za dva týdny na zvláštním jednání vlády.
Podle Svobody se budou muset dál zvyšovat spotřební daně, i když možná později než
příští rok. "Nejsme zdaleka na úrovni minimální hodnoty závazné pro vstup do Evropské
unie," prohlásil. Aby republika dohnala unii, pak by litr benzinu musel podražit ještě o 2,50
koruny za litr. Za krabičku cigaret by kuřáci při současné konstrukci daně zaplatili téměř
70 korun. Svoboda věří, že v parlamentu najde pochopení podobně jako minulý týden,
kdy zvýšení spotřebních daní podpořili lidovci a Unie svobody. "Ukázalo se, že je určitá
skupina politických stran, která je schopna hledat základní konsensus," míní ministr.
Lidovci a unie však jsou pro vyšší spotřební daně jedině při snížení daní přímých, aby
celkové břemeno pokleslo. Jenže například u fyzických osob chce Svoboda s úlevami
počkat aspoň rok a půl, ačkoli v rámci daňového balíku, který připravoval před pátečním
schválením daňových změn v parlamentu, navrhoval rozšířit fyzickým osobám nezdanitelné
minimum. Jistá není ani paušální daň pro drobné živnostníky. "Nyní na ministerstvu
diskutujeme, zda tento návrh dále prosazovat. Já osobně mám dojem, že to je dobrý
model," uvedl ministr.
Zdroj: MF Dnes 26.5. 1999