Nová zjištění o pohybu pracovních sil

Podle studie PricewaterhouseCoopers má 40 % polských pracovníků v úmyslu odstěhovat se do zahraničí

Nový průzkum společnosti PricewaterhouseCoopers zjistil, že téměř šest miliónů obyvatel Polska, tedy skoro 40 % Poláků produktivního věku, by si přálo odstěhovat se během příštích pěti let za prací do jiné evropské země.

Takový pohyb pracovních sil by však mohl pomoci zmírnit rostoucí nedostatek kvalifikovaných pracovníků v členských státech Evropské unie (EU).

Oproti tomu pouze 12 % Maďarů a 16 % Čechů by "určitě" nebo "pravděpodobně" chtělo žít a pracovat v zahraničí. Tato čísla zhruba odpovídají míře obyvatel v zemích EU v produktivním věku, kteří v současnosti zvažují možnost odstěhovat se ze své rodné země a pracovat v zahraničí. 

Studie společnosti PricewaterhouseCoopers odhaduje, že - pokud by neexistovala žádná imigrační omezení - chtěly by se z Polska, České republiky a Maďarska do zemí Evropské unie do roku 2006 přestěhovat asi 1,6 až 2,4 milióny lidí v produktivním věku. Tato míra pohybu pracovních sil je mnohem vyšší, než uváděla většina dosavadních studií zkoumajících možné dopady volného pohybu pracovních sil po rozšíření Evropské unie.

Rosemary Radcliffová, vedoucí ekonomická poradkyně ve společnosti PricewaterhouseCoopers, řekla:

"Volný pohyb pracovních sil patří mezi citlivější témata při jednáních o rozšíření EU. Výsledky naší studie naznačují, že míra migrace ze zemí střední a východní Evropy může být závažná - vyšší, než předpovídaly dosavadní odhady."

Mark Ambler, vedoucí výzkumného týmu studie, dodal:

"Výsledky průzkumu zřetelně ukazují, že určité skupiny populace mají mnohem větší zájem zkusit  žít a pracovat v zahraničí než jiné kategorie obyvatel. Podle našich odhadů by až jedna třetina předpokládaných migrujících byla mladší 25 let. Dále je zřejmé, že mezi lidmi, kteří si nejvíce přejí odejít za hranice, jsou na jedné straně ti nejzkušenější pracovníci zastávající nejvyšší pracovní pozice, na druhé straně naopak ti, kteří jsou v současné době nezaměstnaní."
           
Ačkoli je vždy velmi nejisté předpovídat přesuny obyvatelstva, průzkum přinesl důležitá zjištění o možné budoucí struktuře pohybu pracovních sil v Evropě. Ten bude mít významné dopady na vývoj evropského pracovního trhu a také na hospodářskou situaci kandidátských zemí.

Migrace kvalifikovaných pracovníků z kandidátských zemí do členských zemí EU může značně přispět ke zmírnění začínajícího nedostatku kvalifikovaných pracovních sil v těchto zemích. Zároveň je však zřejmé, že pokud by se opravdu tolik mladých kvalifikovaných Poláků rozhodlo žít a pracovat v zahraničí, kolik v současnosti tento záměr uvádí, mohlo by to velmi negativně ovlivnit vývoj polského hospodářství.

Existuje však několik faktorů, které by mohly utlumit potřebu vystěhovat se do zahraničí. Zřejmě nejvýznamnější vliv na zmírnění migrace by mohla mít schopnost kandidátských zemí využít svůj současný ekonomický rozvoj k přilákání většího objemu zahraničních investic. Takový vývoj by mohl vytvořit více zajímavých pracovních příležitostí pro nejkvalifikovanější polské pracovníky.

Na druhé straně však platí, že pokud by byla míra pohybu nekvalifikovaných či nezaměstnaných pracovníků tak velká, jak je očekáváno, mohlo by to mít mimořádně nepříznivý dopad na pracovní trhy jednotlivých členských států Evropské unie.

Postoje k mobilitě pracovních sil se v rámci Evropy velmi odlišují. Většina občanů Polska (58 %), Švédska (58 %) a České republiky (52 %) silně podporuje myšlenku, že lidem v Evropě by mělo být usnadněno žít a pracovat v jiných zemích Evropské unie. Naproti tomu Němci (20 %) a Britové (25 %) projevují pro taková opatření nejmenší míru souhlasu, ačkoliv jich jen poměrně málo nesouhlasí s obecným názorem, že by se lidem mělo usnadnit žít a pracovat v jiných zemích.

Hlavní zjištění z Polska ukazují, že:
- celkem 53 % Poláků upřednostňuje jako cílovou oblast Evropskou unii, nejčastěji uváděnou zemí je pak Německo (25 %). Každý pátý Polák však uvádí jako zemi, kde by si přál žít a pracovat, Kanadu nebo Spojené státy. Mezi Poláky, kteří by dali přednost některé ze zemí EU, jsou po Německu nejoblíbenějšími státy Itálie (12 %), Velká Británie a Francie (10 %), Španělsko (9 %) a Nizozemí (8 %);
- ve srovnání s obyvateli ostatních zkoumaných zemí jsou Poláci při úvahách o odchodu do zahraničí nejvíce motivováni touhou mít vyšší plat, což odráží poměrně nízké průměrné příjmy v Polsku; 
- největší překážkou pro realizaci rozhodnutí přestěhovat se do zahraničí je pro Poláky nedostatek informací o pracovních příležitostech, nedostatečné jazykové znalosti a potíže se získáváním nezbytných pracovních povolení.

Hlavní zjištění z Maďarska ukazují, že:
- Evropská unie představuje preferovanou destinaci pro 23 % Maďarů, přičemž nejčastěji uváděnými zeměmi jsou Německo (12 %) a Rakousko (8 %);
- celých 75 % Maďarů si vůbec nepřeje vystěhovat se a pracovat v zahraničí;
- hlavními motivy pro přání Maďarů vystěhovat se do zahraničí jsou ekonomické faktory, především touha zvýšit si životní úroveň a příjmy;
- naopak největší překážkou jsou rodinné vazby.

Hlavní zjištění z České republiky ukazují, že:
- celkem 33 % Čechů upřednostňuje jako případnou cílovou oblast státy Evropské unie. Nejčastěji uváděnými zeměmi jsou opět Německo (16 %) a Rakousko (11 %), dále Velká Británie (8 %) a Francie (7 %). Je zajímavé, že celých 14 % Čechů uvedlo, že nejvíce by si přáli žít a pracovat ve Spojených státech;
- dohromady 60 % Čechů si vůbec nepřeje vystěhovat se a pracovat v zahraničí;
- Češi jsou při úvahách o životě a práci v jiné zemi motivováni třemi hlavními faktory: touhou dosáhnout vyššího platu a vyšší životní úrovně a přáním poznat život v jiných zemích;
- Češi nevnímají žádné významné překážky pro život a práci v zahraničí. Za nejdůležitější problém pokládají nutnost přizpůsobit se odlišné kultuře.

David Parish, partner v oddělení Poradenství pro lidské zdroje společnosti PricewaterhouseCoopers, k výsledkům studie řekl:

"Zjištění průzkumu potvrzují, že upřednostňovanými cílovými zeměmi v rámci Evropské Unie jsou pro obyvatele České republiky Německo a Rakousko, tedy právě ty státy, které se nejvíce zasazují o oddálení volného pohybu pracovních sil po té, co ČR přistoupí k EU. V dlouhodobém horizontu by se však tyto země měly spíše obávat možnosti, že kvalifikovaní Češi zůstanou doma. Jestliže by se totiž České republice podařilo udržet kurs koruny vůči euru ve zhruba dnešním poměru a zároveň zvýšit produktivitu práce na úroveň zemí EU, mohly by zemím s vysokými výrobními náklady - jako jsou právě Německo a Rakousko - vzniknout značné obtíže."

Uvedená zjištění jsou výsledkem rozsáhlého výzkumného projektu realizovaného společností PricewaterhouseCoopers. Cílem projektu je zjistit, jaká opatření by evropské společnosti měly realizovat, aby dokázaly úspěšně řídit své lidské zdroje v podmínkách integrované evropské ekonomiky, v jejímž rámci vznikne větší prostor pro mobilitu pracovních sil. Plné znění zprávy o výsledcích projektu bude publikováno ještě v letošním roce.

KONEC

Poznámky:

1. Zjištění studie vycházejí z průzkumů, jichž se zúčastnilo celkem 10.000 lidí v deseti zemích Evropy: Česká republika, Francie, Německo, Velká Británie, Maďarsko, Nizozemí, Polsko, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko. Průzkumy prováděla podle zadání PricewaterhouseCoopers společnost MORI. Průzkum postojů obyvatel těchto zemí byl proveden během měsíců červen až srpen 2001. Rozhovory byly prováděny osobně s výjimkou Nizozemí, Švédska a Švýcarska, kde se realizovaly telefonicky.

2. Společnost PricewaterhouseCoopers (www.pwcglobal.com, www.pwcglobal.com/cz) je přední světovou organizací poskytující odborné poradenské služby. Čerpáme z fondu znalostí a dovedností více než 150 000 lidí ve 150 zemích. Našim klientům pomáháme řešit složité obchodní problémy a měřitelným způsobem zvyšujeme jejich schopnost budovat hodnotu, řídit rizika a zlepšovat výkonnost v dnešním propojeném světě.

Název PricewaterhouseCoopers označuje všechny členské firmy celosvětové organizace PricewaterhouseCoopers. Název PricewaterhouseCoopers se píše s velkým P a C, všechna ostatní písmena jsou malá.