Vážně - nevážně: Kulturní válka

Vojenské akce spojenců jsou v plném proudu. Masivním útokům ze vzduchu se může vyrovnat snad jen stejně masivní nezájem afghánského publika o problém likvidace PET lahví od pitné vody. Tyto útoky připravily půdu pro pozemní jednotky, které již na talibanském území operují. Tím však výčet dalších možných variant boje nekončí, další na řadě je totiž tzv. kulturní válka. Ve vojenském žargonu se jí zkráceně říká PS2GXWPONKGG15X3, což je možná také jeden z důvodů, proč se poblíž uniforem pohybuje mnohem více psychiatrů než kdekoliv jinde. Američané používají tuto metodu již od dob války Severu proti Jihu. Tehdy rozšířili mezi britské vojenské jednotky fámu, že kopat zákopy je zastaralé a teďka letí ve světě šplh na osamělé stromy. Válka skončila ještě týž den po večeři.

Něco podobného se v současné době odehrává na afghánském území. Celou zem bombardují statisíce papírových letáků plné propagandistických hesel a éter naplňuje hudba a proslovy vysílané na pirátské rozhlasové stanici Rádio Zákop. Nejprve k letákům velikosti mexického dolaru. Je na nich jasný vzkaz, který do paštštiny z francouzštiny přeložil za úplatu korejský pěstitel rýže. Úplata zřejmě nebyla nejvyšší nebo překladatelský mustr nebyl správně otočen, pod obrázkem amerického vojáka si totiž mohou vyjevení Afghánci přečíst oznámení Až dosloužím, chci do sběru. Na dalším letáku si zase podává voják ruku s jakýmsi chlápkem v turbanu. Tuto černobílou fotografii pro změnu zkritizovala Mirka Spáčilová ve svém článku V Kandaháru budou asi hrát Lawrence z Arábie. Další letáky pro změnu upozorňují na rozhlasové vysílání.

Aby bylo možné toto vysílání zachytit, shazují Američané z letadel hifi soupravy Panasonic s až 10 CD měniči, což zajistí kvalitní příjem. Nevýhodou je, že soupravy jsou většinou z tříkilometrové výšky shazovány nezabalené a bez záručního listu. Navíc v Afghánistánu je možné přijít maximálně k 220 ran bičem, ke stejnému počtu voltů nikoliv. Ovšem ani náplň vysílání není bez chyby. Specialisté na mediální propagandu tentokrát vsadili na to, jak šťastně může Afghánistán vypadat po vyhrané válce nad teroristy a po svržení talibanu. Nápad sám o sobě není špatný. Horší je to s provedením. To za tím nápadem ani tak nepokulhává, jako spíše někde přišlo o obě nohy a smysl pro rovnováhu. Stačí jen uvést názvy ekvivalentů známých rozhlasových formátů: motoristický magazín Pozor, díra po granátu, nebo rozhlasovou hru Jak se máte, Umarovi?

Hudebním redaktorem tohoto rádia se stal po náročném konkurzu Martin Hrdinka. Ten si zahájil propagandu po svém. Aby odradil protispojenecky naladěné nepřátele, neváhal nasadit ty nejničivější kulturní projektily: Maxovu pokryteckou C’est la vie, skupinu A-tak a určitě nepovzbudí ani skupina Kabát s písní Na sever. Z kritiky si ovšem vedoucí představitelé kulturní fronty nic nedělají a navíc mají v rukávu další trhák. Po vítězném tažení na Slovensko si Vladimír Železný brousí zuby právě na Afghánistán, ačkoliv si bude muset ještě chvíli počkat. Taliban má totiž na vysílání k dispozici pouze jednu frekvenci a to ještě na mikrovlnnou troubu.

uvedená zpráva nevyjadřuje mínění serveru Finance.cz

minulý článek autora:

Vážně - nevážně: Do krytu!