Komentář: Míra ingerencí leas. poskytovatele

14.12.2001 | , Profin, a.s.
LEASING A SPLÁTKY


perex-img Zdroj: Finance.cz

Vhodné je poznamenat , že onu míru zásahů do užívacích práv  leasingového příjemce  je třeba ve smlouvě o finančním pronájmu  vymezit , nejvhodnějším řešením  bude vymezení taxativní.

Vhodné je poznamenat , že onu míru zásahů do užívacích práv  leasingového příjemce  je třeba ve smlouvě o finančním pronájmu  vymezit , nejvhodnějším řešením  bude vymezení taxativní. Je totiž nutno  vycházet obecně  z podstaty smlouvy a z jistých oprávnění vlastníka  často nepřenosná na osoby jiné  a jistou míru  oprávnění poskytovateli přiznat. Na straně druhé nelze akceptovat takovou  míru , která by výkon užívacího práva  všemožně  ztěžovala  a příjemce tak vlastně omezovala  v jeho funkci " ekonomického vlastníka " Specifické jsou případy   , kdy jisté požadavky klade na  vlastníka  veřejnoprávní  norma  a tedy povinnost  stanovená příjemci  zde plyne z této normy primérně a ve smlouvě  mezi příjemcem a poskytovatelem  je  pouze pro pořádek  opakována.  O tyto  případy v tomto článku nejde. . Jde tedy o dobrovolné smluvní omezení uživatele , přičemž za omezení  právní nelze  pokládat  nedovolené dispozice s předmětem  leasingu  ( typicky jeho prodej  třetí  osobě , kterýžto je pojmově vyloučen , neboť by mohlo jít o naplnění skutkové podstaty  trestního činu zpronevěry ).
Povšimněme si tedy těchto  omezení  v jakémsi chronologickém sledu  tj. od uzavírání  leasingové smlouvy až do okamžiku  převodu předmětu leasingu do vlastnictví příjemce  - tedy  kdy získá příjemce  plnou vládu  nad věcí  vč. dispozic s věcí.V případě předčasného zrušení smlouvy  , lze již těžko hovořit o nějakém omezování  užívacího práva , neboť příjemce  toto právo  definitivně pozbyl.

Někdejší liberální koncepce  téměř absolutního výběru  předmětu leasingu u jedné společnosti   z valné části vzala za své. Velké leasingové společnosti   v podstatě  omezují výběr  na  s nimi spolupracujícími  dodavateli. Je ovšem pravdou , že byť výběr  u jedné společnosti  může být omezen  na několik málo   dodavatelů , lze si zvolit jinou leasingovou společnost  , která spolupracuje  s jinými   dodavateli.  Zaplať panbů není zde doposud  situace  odpovídající onomu  již historicky   známému fordovskému sloganu : U nás si můžete vybrat  auto v jakékoliv barvě , pakliže to bude barva černá " V převzetí  předmětu leasingu by snad nemusely  být žádná omezení  až na to , že některé společnosti vyžadují  přítomnost  odborně zdatné osoby , popř. k  zavazují  příjemce , aby si takovou službu zabezpečil.  Naopak označování předmětu leasingu nabude patrně na významu v souvislosti  s možností zřízení  zástavního práva k předmětu leasingu pro  peněžní ústav financující  leasingovou společnost . takováto praxe  existovala již v minulosti , nicméně  s ohledem nato , že zástava platně  ve smyslu tehdejší právní úpravy nevznikla  , došlo  k jakési konverzi  v oblasti zajištění závazků leasingové společnosti  v tom smyslu , že   byly zastavovány pohledávky z leasingových smluv. Je ovšem otázkou jak  se bude  oblast zajištění závazků leasingové společnosti  vůči bankám  dále vyvíjet.
V souvislosti se smlouvou leasingovou se  většinou uzavírá  i pojištění k předmětu leasingu  , resp.  stav může být   takový , že  havarijní pojištění je uzavíráno obligatorně ( příjemce nemá volbu)  a to poskytovatelem , resp. též obligatorně , ale uzavírá je pouze příjemce , nebo je na vůli  příjemce.  zda příjemce uzavře pojistku sám , či  ji uzavře  poskytovatel. Situace , kdy poskytovatel vůbec pojištění nevyžaduje  bude spíše výjimečná ( banky  většinou pojištění  předmětu leasingu  vyžadují). Půjde tedy nejspíše o případy s nulovým pojistným rizikem (  např.leasing programového vybavení) , nebo leasing financovaný  z vlastních zdrojů leasingové společnosti).
Poskytovatel též omezuje  často  užívání předmětu leasingu se zřetelem na subjekty  .To značí , že s výjimkou  příjemce , a  jeho zaměstnanců  je užívání dalšími osobami  vázáno na souhlas  poskytovatele. ( typické je omezení  pro příjemce  provozující taxislužbu , autoškolu apod.)
Rovněž změny  předmětu užívání , byť by vedly ke zvýšení jeho kvality jsou vázány na podobný souhlas. V případě nedodržení  této povinnosti je příjemce  stíhán  sankcí , která spočívá v tom , že hodnota přírůstku ( technického zhodnocení ) jde ku prospěchu poskytovatele, byť tento  se na tomto přírůstku finančně nepodílel.
V případě leasingu aut  je jisté omezení  pokud jde o uložení technického průkazu. To bývá řešeno tak , že tento je uložen u poskytovatele, V případě  technických prohlídek , či splnění jiných povinností , kdy je nutno technický průkaz předložit  to znamená si jej vyzvednout u poskytovatele, a po uskutečnění příslušných úkonů  jej opět vrátit, což může budit dojem  zbytečných komplikací.  či malé operativnosti.  operativnosti. 
Poskytovatel je rovněž oprávněn, je-li to smluveno provést úkony k ohledání předmětu leasingu , jeho identifikace , resp. zjištění souladu faktického stavu  se stavem zachyceným v příslušných písemnostech  ať již za účelem provedení fyzické inventury , či zjištění jak je nakládáno s majetkem poskytovatele
Bude asi  zcela logické požadovat po příjemci šetrné a odborné zacházení s předmětem  leasingu  a nelze toto ani  pokládat za omezení  jeho užívacího práva . Takovouto "povinnost" by měl zřejmě  z titulu  záruky poskytované dodavatelem , pokud by ovšem nechtěl přijít  o možnost  zboží reklamovat. Příjemce se tedy v zásadě  chová k věci jako by sám vlastníkem byl , byť se jím má v budoucnu teprve  stát.
Může se též  zdát jistým omezením , že někteří poskytovatelé vyžadují i provádění pozáručních oprav  u jimi určeného  subjektu . Je to snad odůvodněno tím , že předmět leasingu je stále v jejím vlastnictví a není vyloučeno , že do vlastnictví příjemce   převeden nebude v důsledku porušení smluvních povinností. Takto stanovená povinnost  potom lépe zaručuje , že o předmět leasingu bude  náležitě pečováno , nebo v opačném případě  zde bude signál vůči poskytovateli , že tomu tak není.  Pokud  by šlo  o závazek  příjemce  v pozáruční době , domnívám se že u řady komodit  by šlo o omezení  nedůvodné , které by mohlo vést k zbytečně vyšším nákladům příjemce.
Běžně stanovená povinnost přístupu k předmětu leasingu , ať se nachází kdekoliv , bývá doprovázena  často  notifikační povinností příjemce   ohlášení změny umístění  ( např. i parkování vozidla) předmětu leasingu  a omezení mobility předmětu leasingu  na určité teritorium ( většinou jde o souvislost  s teritoriálním rozsahem  pojištění)
Nejzávažnějším omezením je ovšem to , které přímo resultuje  z podstaty finančního pronájmu , jako takového tj.  nemožnost  zcizení předmětu leasingu  po jistou  pevně stanovenou dobu , po kterou finanční pronájem dle zákona o dani  z příjmů  má  trvat  ( zde pominu skutečnost , že  u předmětů leasingu do hodnot  40.000,-  Kč je lhostejné  na jakou dobu byla smlouva sjednána ). Jde tedy o aspekt  daňový , kterýžto  výhodu , která je  skrze finanční pronájem poskytována  v podobě rychlejšího  odpisování  vykupuje  minimální dobou trvání smlouvy , což ovšem v  řadě případů  se může ukázat  pro příjemce nevýhodnou věcí.  Vzhledem k tomu , že  ani daňové  právo  nemůže  výrazněji omezovat  smluvní svobodu  lze na věc posléze nahlížet tak . že délka trvání  smlouvy  sice  dodržena  být nemusí , ale za cenu jistého finančního dopadu.
Omezení užívacích práv   nájemců  ať již  jest z objektivního hlediska  spravedlivé či méně spravedlivé  nelze ovšem redukovat  pouze na výše uvedené případy
Existuje  celá řada omezení , které jsou přímými důsledky porušení  různých závazků  příjemce leasingu  a mají tedy spíše sankční povahu . O některých z nich bude podána informace  v některém z dalších příspěvků.

Autor článku

Vladimír Blahut  

Články ze sekce: LEASING A SPLÁTKY