V civilizovaných zemích se obvinění do vazby posílají jen výjimečně. “Většinou je mlátíme na svobodě,” potvrzuje německý příslušník úřadu vyšetřování: “Vazbu považujeme za krajní prostředek, musíme si totiž uvědomit, co to s člověkem udělá. Mnozí si u nás zvyknou a potom nechtějí celu opustit. Hlavně v zimě.” Navíc se průměrná délka vazby v západní Evropě počítá na dny. Česká republika se má v tomto ohledu tedy ještě co učit. Délku pobytu počítají u nás obvinění ne snad na dny nebo na měsíce, ale raději rovnou na kalkulačku. I tak jim někdy display nestačí. V současné době čeká ve vazbě na konec vyšetřování celkem 5000 lidí, z toho se ovšem 1500 obviněných za poslední dva dny prokazatelně ani jednou nepohnuli. Zde je zřejmá chyba v zákoně, který zakazuje na cele opasek či tkaničky, o přívodním kabelu k toustovači však mlčí.
Podle zákona existují jen tři důvody, pro které smí soudce poslat podezřelého do vazby:
a) riziko, že na svobodě uprchne, nebo aspoň zmokne,
b) že se bude snažit ovlivňovat svědky motorovou pilou, nebo jinak dramatizovat vyšetřování,
c) bude pokračovat v trestné činnosti, což podle posledních případů odpovídá chození do práce, nakupování jídla a používání hromadné dopravy. Například nedávno poslal soud do vazby muže, který nalezl na zastávce 256 korun a odevzdal je na policii. Ti podle občanského průkazu zjistili, že tento muž nemá stálou adresu, a proto, než ukončí vyšetřování a najdou původního majitele, umístili tohoto muže do vazby.
“Dostat se do vazby je velmi jednoduché, může se to stát i vám. K obvinění stačí policii svědectví a mnohdy se stává, že je falešné a k tomu ještě načmárané na čtverečkovaném papíru. Nevím, čím to je, ale většinou se to stává v pátek odpoledne,” popisuje advokát Pes: “A jakmile existuje podezření, jde už všechno ráz na ráz. Nejprve si ho policisté vezmou do parády. Na 48 hodin ho zavřou do malé železné klece, která stojí náhodou pod ledovou sprchou a které se bůhví proč říká cela předběžného zadržení. Po tu dobu se vyšetřovatel, státní zástupce a jejich manželky radí, co dál. Když se státní zástupce špatně vyspí, navrhne vazbu. Tu musí potvrdit nebo zamítnout soudce. Kvůli stížnostem na zbytečné průtahy má soudce na prostudování spisu 15 vteřin a na vynesení verdiktu tři vteřiny. Pokud to nestihne, má obviněný smůlu a automaticky nastupuje na půl roku do vazby.”
O vazbách často rozhoduje sudí, který má zrovna službu. Je jedno, že normálně se specializuje na přátelská utkání mladšího dorostu ve fotbalu a při líčení se tam pak vyjímá jak kus uzeného bůčku v bonboniéře. Na druhou stranu je třeba vzít na vědomí, že odborníků na trestní právo je obzvláště na malých městech málo. “No co mají ti chudáci dělat? Dopoledne trénink, odpoledne zápas a k večeru ještě soud. Ale ze své zkušenosti mohu říci, že tito lidé dělají maximum, aby učinili spravedlnosti zadost. Přece si nevezmou na svědomí poškození jednoho či druhého mužstva,” obhajuje své kolegy soudce Pavel Sedláček přezdívaný Ubytovatel.
Specifické období pro nešťastníky ve vazbách jsou právě nadcházející Vánoce. Dlouhé temné večery u malé blikající žárovky mají své kouzlo pouze pro ten vzorek populace, co používá na holení nůžky na živý plot. Svíčky mají obvinění zakázané - mohli by se pokusit upálit, vánoční stromek nemá na cele, podle stanov, také co dělat. Ještě by se na něm mohl někdo oběsit. Jedinou nadějí je tak pro podezřelé první leden příštího roku, kdy začne platit nový trestní řád, zohledňující především namáhavou práci soudců. Je proto docela možné, že mnozí obvinění dostanou na svou celu dalšího kolegu spoluvězně. Ve dvou se to totiž lépe táhne.
uvedená zpráva nevyjadřuje mínění serveru Finance.cz
minulý článek autora: