Pít dva litry vody denně je pouze vědecky nepodloženou novodobou pravdou!

Po léta platí zažité pravidlo, že člověk by měl vypít denně alespoň 8 velkých sklenic vody – nebo jiných tekutin, což je asi 2 litry, mimo jiné i proto, že více než 60 % lidského těla tvoří tekutiny a je důležité, aby docházelo ke stálé výměně tělních tekutin. Dostatečný příjem tekutin prý také podporuje správnou funkci ledvin a dalších orgánů. Je tomu ale skutečně tak? Potřebuje naše tělo skutenčě až 2 litry tekutin denně? Vždyť vypít dva litry vody pro mnohé znás znamená dojít si několikrát za hodinu na toaletu a z břicha máme téměř akvárium.

Dostatkem tekutin předejdete nemocím ale i únavě
Nedostatečný příjem tekutin znamená některá rizika také pro srdce, cévy a celkovou obranyschopnost organismu. Přiměřené zásobování organismu vodou je základním předpokladem správné funkce ledvin, které z krve filtrují do moči škodlivé látky z těla. Co se týká oběhové soustavy, krev se při nedostatku tekutin zahušťuje a pro srdce se stává namáhavějším dopravit potřebné množství krve – včetně živin a kyslíku – do mozku, zažívacího traktu a podobně – proto je častou známkou nedostatku tekutin únava. Navíc má hustší krev větší tendenci ke srážení se a hrozí tak embolizace, mozková mrtvice nebo plicní vmetek. Pro trávicí trakt je přísun tekutin nezbytný pro vlastní správné trávení i správné složení stolice.

Člověk, který dodržuje pitný režim, též nespotřebovává tolik energie na vyrovnávání regulačních mechanismů v těle, což pak v případě infekcí, úrazů nebo jiných zvýšených nároků na organismus, pomáhá se lépe vyrovnat s těmito problémy.

Názory na nutnost pít dva litry vody denně nejsou vědecky ničím podložené
Na druhé straně některé moderní výzkumy prokazují, že člověk nemusí vypít tolik tekutin, kolik se říká – zmíněné alespoň dva litry. Autoři nejnovějšího amerického výzkumu tvrdí, že tělo nás na úbytek tekutin přirozeně upozorňuje pocitem žízně a není důvod, proč zásobovat tělo vodou navíc. Mezi lidmi panuje přesvědčení, že množství vypitých tekutin ovlivňuje vyplavování toxinů z těla, tlumí bolesti hlavy, snižuje chuť k jídlu a prospívá zdraví pokožky.

Autoři studie potvrzují, že dehydratace těla je skutečně nebezpečná, ale neexistuje žádný vědecky potvrzený důkaz, že by pití velkého množství vody mělo pozitivní vliv na zdraví. Zpochybňují také přínos pití vody proti bolesti hlavy, pozitivní vliv na vylepšení vzhledu pleti – přestože dehydratace skutečně vzhled a zdraví pokožky může ovlivnit, neexistuje prý důkaz o tom, že by ji velké množství vypité vody vylepšilo.

Uvedení vědci si ani nemyslí, že nějak pomáhá doporučované množství vody při redukčních dietách. Podle nich by mělo naprosto stačit, pokud člověk vypije za den 1,2 litru vody – pokud se jedná o lidi žijící v mírném klimatu s běžným tělesným rytmem, jiná doporučení ale pro platí pro sportovce, těžce pracující a osoby, které se nadměrně potí a podobně.

Kolik vody denně tedy máme skutečně pít?
Kolik vody máme vypít, abychom pro sebe udělali to nejlepší? Záleží na zmíněných klimatických podmínkách, kolik vody ztrácíme pocením, dýcháním, průjmy či močí. Zvolíme asi tedy zlatou střední cestu mezi doporučeními a řídíme se i zkušenostmi, zda nás při dehydrataci bolí hlava nebo máme jiné problémy. Nemusíme se ale stresovat, zda jsme opravdu vypili doporučené množství tekutin denně. Navíc přijímáme vodu v potravě – ovoci, zelenině, polévkách – záleží tedy i na složení jídelníčku. Dále záleží i na kvalitě přijímaných tekutin a jejich obsahu. Například nelze doporučit velké množství minerálních vod, protože zatěžují organismus obsahem minerálních látek, které se pak musí z těla vyloučit a s nimi se ztrácí i voda, takže výsledný efekt je prakticky nulový.