Šéf penzijního fondu: defraudaci nelze nikdy vyloučit

Penzijní připojištění se státním příspěvkem se od příštího roku stane díky zavedení daňových úlev podstatně lákavější investicí než dnes. Kde však vzít důvěru, že se člověk svých peněz po třiceti letech spoření skutečně dočká a že jej čeká klidné stáří? "Pokud pominu defraudace, kterých se nikdy žádným zákonem stoprocentně nezbavíte, pak novela zákona bezpečnost penzijních fondů zvyšuje v mnoha rovinách," ujišťuje Ivo Foltýn, člen prezidia Asociace penzijních fondů a zároveň šéf Penzijního fondu České pojišťovny.

KDO LIDEM ZARUČÍ, ŽE PENÍZE NEZMIZÍ? Do redakce nám chodí dopisy, v nichž čtenáři uvažují asi takto: celý život budu někam dávat peníze, a až půjdu do důchodu, fond zkrachuje. Čím byste je uklidnil? Především je potřeba říci, že penzijní fondy jsou soukromé organizace, nejsou státní a nesou určitou míru rizika. Každý člověk si musí uvědomit odpovědnost za své prostředky. Na druhou stranu systém penzijních fondů se díky novele zákona stává podstatně bezpečnějším. Posiluje se dozor ministerstva financí: například pokud se nějaká osoba ve statutárních orgánech bude jevit jako nedůvěryhodná, bude muset odejít. Ministerstvo bude rovněž schvalovat převody akcií penzijních fondů, a co je možná ze všeho nejdůležitější, základní jmění fondu se zvyšuje na 50 milionů korun a započítává se do něho i případná ztráta. Čili teoreticky- pokud má fond ztrátu dvacet milionů, pak základní jmění musí činit 70 milionů, takže ztrátu řeší akcionáři. A když ji řešit nebudou, co bude s klienty? To je zřejmě signál pro ministerstvo financí, aby fondu odebralo licenci. Klienti i se svými úsporami pak mohou přejít do jiného fondu. Ztráta jde na vrub základního jmění čili na vrub toho, co do fondu vložili akcionáři. Ale k těmto stavům by nemělo vůbec docházet jednak díky kontrole, jednak díky výraznému zpřísnění limitů investování, což snižuje riziko, že budeme špatně investovat... Vezměme nejprve nebezpečí, že někdo fond jednoduše vykrade. Zdají se vám nyní kontrolní mechanismy dost silné, aby žádná defraudace nenastala? Nikdy nemůžete zaručit, že defraudace nenastane, na to zákon nestačí. To je jako s autem- můžete si koupit alarm, ale stejně vám ho ukradnou. Nebo jako když vám vykradou dům. Nechcete vkládat úspory do nějaké instituce? Dobrá, tak si je schováte do slamníku a tam vám je vykradou. To je věcí vyšetřovatelů, soudů, ale hlavně věcí prevence a dozoru. Kromě ministerstva financí nad námi bdí částečně i ministerstvo práce a sociálních věcí a v oblasti investic i Komise pro cenné papíry, takže těch kontrol je poměrně dost.

FONDY PODLE ZÁKONA NEMOHOU RISKOVAT Druhá část rizika je ta investiční. Jaké jsou záruky, že fond nebude bezhlavě investovat a úspory klientů neprohospodaří? I tam stanoví novela řadu omezení. Do akcií a podílových listů bude fond smět uložit nanejvýš 50 procent vkladů, akcie bude kupovat jen na hlavním a vedlejším trhu burzy, maximálně deset procent z portfolia smí vložit do jedné banky nebo do jedné emise cenných papírů a v jednom podniku smí držet nanejvýš dvacetiprocentní podíl. Ale asi je třeba zdůraznit, že investiční riziko podstupuje na kapitálovém trhu každý subjekt, i když penzijní fondy by měly být ze své povahy konzervativní. Proto každému doporučuji, aby se zajímal o strukturu portfolia svého fondu. Slušné fondy vám přesně řeknou, kolik mají investováno v té které emisi.

POČET KLIENTŮ SE ČASEM ZDVOJNÁSOBÍ Myslíte, že daňové úlevy, které přináší novela zákona, jsou natolik revolučním krokem, že se počet klientů zvýší třeba na dvoj- či trojnásobek? Nyní si na stáří spoří 1,8 milionu lidí, čili asi jedna třetina pracujících. Ti si pravděpodobně začnou spořit víc. Kromě nich tu tedy existuje velký potenciál klientů. Já vidím prostor tak na zdvojnásobení, čili na 3,6 milionu. Pokud fondy nebudou povinné, odhaduji, že zbytek lidí- pracujících je celkem na 5,5 milionu- spořit nebude. Chystáte kvůli tomu nějakou reklamní kampaň? Jedna právě skončila, takže v tuto chvíli ne. Většina ustanovení zákona nabývá účinnosti až 1. ledna 2000, pak přijde čas i na reklamní kampaň. Ale nečekám žádné masivní bombardování klientů. Například u povinného ručení, kde od příštího roku vstupují v platnost také velké změny, bude kampaň asi podstatně silnější. Takže penzijní spoření má před sebou druhou vlnu? Myslím, že ano. I když netvrdím, že počet klientů se zdvojnásobí do roka. Číslo 3,6 milionu je hrubý odhad konečného stavu, kam se dopracujeme za několik let. Rozdíl bude v tom, že nyní už klienti mohou porovnat výkonnost těch fondů, které už existují. Už to nebudou jen sliby, ale řeč výsledků.

Zdroj: MF Dnes 21.6. 1999