Proč se to stalo a kdo za to může? Premiér Miloš Zeman to vysvětluje jednoduše: Je to doznívání balíčků z roku 1997. Vládě se postupně daří obracet křivku hospodářského růstu. Ekonomové s předsedou vlády v podstatě souhlasí; vláda se skutečně snaží růst HDP, který se více než rok propadá, znovu dostat do kladných čísel. Problém je podle odborníků pouze v tom, že vláda nejde právě dobrým směrem. Včera zveřejněné údaje ČSÚ dokazují, že Zemanův kabinet skutečně zabránil ještě většímu propadu HDP. Jenže jen za cenu rostoucího zadlužování celé země. Vládní výdaje za rok narostly o 4 procenta. Schodek státního rozpočtu se podle všech odhadů letos dostane nad padesát miliard korun. A to je o dvacet miliard více, než vláda slíbila sněmovně, která rozpočet odhlasovala.
Na investice nikdo nepamatuje Vyšší spotřebou dosáhneme pouze krátkodobého, iluzorního růstu, tvrdí ekonomové unisono. Vláda však na jejich varování nedbá a dál utrácí: zvyšuje platy státním zaměstnancům, valorizuje důchody, zachraňuje velké banky a podniky. A to vše v době, kdy je ekonomika na dně. Při svém nástupu k moci přitom sociální demokraté slibovali, že ekonomiku oživí prostřednictvím obrovských investic do dopravy a bytové výstavby. Tento klasický keynesiánský postup měl úspěch v celé západní Evropě, nevidím důvod, proč by neměl mít úspěch i u nás, tvrdil premiér Zeman před schvalováním státního rozpočtu v září minulého roku.
Plánovaný schodek státního rozpočtu (31 miliard korun) měl být proto použit na investice. Ze slibů však nezůstalo téměř nic. Dotace na výstavbu nových bytů se zvýšila jen minimálně a peníze na dopravu převážně jen kryjí ztráty těžce prodělečných Českých drah. Keynes a investice zůstali zapomenuti. Vláda se raději vrátila k jednodušší cestě vyšší spotřeby. Ta ovšem podle ekonomů vede pouze k opakování problémy z roku 1997.
Zdroj: Lidové noviny 23.6.1999