Ekonomický týdenník (Atlantik)

Produktivita práce ve Spojených státech ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla o anualizovaných 3.5%, přičemž růst výrazně překonal předchozích pět čtvrtletí. Trh očekával růst produktivity o 3.2%, zatímco ve třetím čtvrtletí dosahovala hodnota indikátoru pouze 1.1%. Růst produktivity byl ovlivněn zejména pokračujícím propouštěním a snižováním průměrné pracovní doby na jednoho zaměstnance. Pokles využití pracovních sil (nejvyšší za posledních deset let) tak překonal tempo snižování produkce, což přispělo k příznivému vývoji produktivity. Udržení vysokého tempa růstu produktivity práce považuje Fed za jeden z klíčových faktorů oživení a následného růstu ekonomiky v dlouhodobém horizontu, aniž by se zvyšovaly inflační tlaky. Růst produktivity práce v závěru roku tak v podstatě dosáhl průměrných hodnot z předchozích několika let.

Americký index podnikatelské důvěry (ISM) ve službách v lednu poklesl na 49,6 bodu, přičemž předchozí údaj za prosinec byl revidován poměrně výrazně směrem dolů na 50,1 bodu. Trh očekával v lednu nárůst hodnoty indexu na 52,0 bodů, přičemž by se
i v tomto případě jednalo o nižší hodnotu, než dosahoval předběžný odhad za prosinec. Opětovný pokles indexu pod hranici 50 bodů byl investory interpretován negativně a tyto údaje tak pouze potvrzují jak křehké a nepřesvědčivé jsou první náznaky obratu v dosavadním vývoji. Scénář stabilního růstu klíčových ukazatelů od okamžiku dosažení dna není reálný a dřívější optimismus trhu ohledně rychlého oživení růstu hospodářství tak bude korigován právě nejednoznačným vývojem některých významných indikátorů. 

Evropská centrální banka v souladu s naprosto jednotným očekáváním trhu nezměnila nastavení úrokových sazeb v měnové unii. Referenční dvoutýdenní repo sazba tak i nadále zůstává na úrovni 3.25%, přičemž k jejímu poklesu došlo naposledy 8. listopadu
(-50 b.p.). Očekávání trhu ohledně tohoto zasedání ECB však ještě před měsícem nebyla tak jednotná, protože část investorů počítala
s poklesem inflace pod cílovou hranici ECB začátkem tohoto roku a následným snížením sazeb v Eurozóně. Později však s upřesněním odhadů pro lednovou inflaci, kde se projevily nejen dopady zavádění jednotné hotovostní měny, ale rovněž další jednorázové vlivy, která podle předběžných odhadů vzrostla z prosincových 2.1% na 2.5%, se očekávání ohledně snížení sazeb velmi rychle měnila.
Po zveřejnění údajů o vývoji cenové hladiny v Německu již 100% trhu počítalo se stagnací sazeb. K rozhodnutí ECB přispěl nejen nepříznivý vývoj lenové inflace, ale rovněž obavy z rychlejšího růstu mezd (návrhy odborů na růst mezd dosahují až 6.5%) a zároveň náznaky oživení ekonomiky v některých oblastech (podnikatelská důvěra v průmyslu, objednávky v průmyslu, překvapivý růst americké ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí). Pokud se tedy bude ekonomická situace v měnové unii zlepšovat, může ECB ponechat sazby na současné úrovni a následně je již zvyšovat. Tento vývoj očekává přibližně 60% trhu (nepočítá s dalším snižováním sazeb v letošním roce) a zároveň více jak 50% trhu odhaduje zvýšení sazeb do konce roku minimálně o 25 b.p.

Tempo růstu ekonomiky Eurozóny ve třetím čtvrtletí dosáhlo podle konečných údajů 0,1% q/q a v meziročním srovnání došlo
k nárůstu HDP o 1,4%. Přestože se mezičtvrtletní růst ekonomiky udržel na stejné úrovni jako ve druhém čtvrtletí, došlo ke změnám ve struktuře HDP. V případě většiny položek došlo sice k mírnému zhoršení (zejména významný je pokles růstu spotřeby z předchozích 0,6% q/q na pouhých 0,1%), avšak tento vývoj byl kompenzován stagnací v oblasti tvorby hrubého fixního kapitálu (ve druhém čtvrtletí zde došlo k poklesu o 0,8%) a výrazným poklesem dovozů (-1,4% vs. -0,3% ve druhém čtvrtletím), přičemž vývozy poklesly shodně jako ve druhém čtvrtletí o 0,6%.

Indexy ekonomického sentimentu v Eurozóně naznačují nejednotný vývoj v případě důvěry v podnikatelské sféře na straně jedné
a domácností na straně druhé. Zatímco index podnikatelské důvěry vzrostl (dokonce více než očekávali investoři) z předchozích -17 bodů na -14 bodů, index spotřebitelské důvěry mírně poklesl na -11 bodů. Agregovaný index ekonomické důvěry tak vykázal pouze zanedbatelné zlepšení z prosincové úrovně 98,9 bodů na lednových 90,0.

Průmyslová výroba v Německu vzrostla v prosinci o 1,9% meziměsíčně a meziroční propad výroby se tak snížil z předchozího pětiletého minima -4,6% na -3,3%. Trh sice očekával nárůst průmyslové výroby, avšak pouze v rozsahu 0,2% m/m, proto byly zveřejněné údaje pozitivním překvapením. Jedná se o první růst výroby v průmyslu za poslední čtyři měsíce, přičemž předchozí pokles vždy přesahoval 1,0% m/m. První příznivější údaj však rozhodně nelze přeceňovat, protože výroba vykazuje v jednotlivých měsících výrazné výkyvy a prosincový růst tak nemusí znamenat obrat v dosavadním trendu. Na druhou stranu blížící se konec dosavadního propadu německého průmyslu naznačují i příznivé údaje o vývoji podnikatelské důvěry.