Dětí se rodí neustále méně, a to ještě o sobotách a o nedělích. Školy, které po populačních silných ročnících druhé světové války nyní zoufale bojují o každého prvňáčka, vymýšlejí všechno možné, aby do svých lavic nalákaly co nejvíce nových žáků. K tomu stačí jediné – připravit o ně svou konkurenci, jinou základní školu. Je sice možné nechávat děti co nejdéle v prvním či jiném ročníku, nicméně pro padesátiletého deváťáka je pak trochu těžší shánět své uplatnění na pracovním trhu. Škole, která dnes sežene nejméně duší, hrozí kromě značné finanční ztráty z nevyužitého automatu na cigarety i postupný zánik. Což znamená postupné propouštění učitelů. Ti tak skončí na ulici pod mostem, v kriminále, nebo v tom lepším případě pod koly BMW svého bývalého žáka. A tak se o děti bojuje. Jak?
Rozhodně ne cestou zkvalitňování služeb či pestřejším výběrem doplňkových předmětů. Nejčastěji je láká pomocí atraktivních zápisů do prvních tříd, ty bývají většinou na Korsice. Neobvyklé nejsou ani osobní dopisy rodičům s přiloženou fotografií jejich dítěte s jakýmsi postarším pánem před samoobsluhou a včerejšími novinami pod paží. A celá tato show se pochopitelně neobejde bez tvrdého konkurenčního boje, pomluvami počínaje a semtexem v jogurtu konče. “V Praze je řevnivost mezi základními školami obrovská, tlak rok od roku narůstá. Nedávno jsme dokonce zachytili signály o snaze dostat sem z Ukrajiny menší jadernou nálož,” huhlá přes černou kuklu jeden z členů protiteroristického komanda.
Řevnivost ovšem není mimo Prahu o nic menší.
Příkladem může být Žďár nad Sázavou. Místní zastupitelé se zabývali tím, co si počít s úbytkem školáků. Zde byl ovšem problém o něco jednodušší, stačilo odhlasovat návrh na zákaz vstupu dětí do areálu vojenské střelnice.
Horší to měli radní v Pardubicích. Tam chtěli nedostatek finančních prostředků na školy řešit uzavřením jedné ze škol. Ta si ale postavila hlavu a do boje o prvňáčky se pustila způsobem, který si nezadá s předválečnou mobilizací. Někteří rodiče budoucích žáků (bez ohledu na to, jestli jsou rozvedení čí mrtví) dostali písemné pozvánky k zápisu s polovinou pětitisícové bankovky. K adresám se škola dostala snadno, pár členů učitelského sboru totiž dělalo komisaře při loňském sčítání lidu. Za dětmi se pak vypravily jejich potencionální učitelky rovnou do mateřských škol.
“Dcerka přišla ze školky celá ubrečená a říkala, že nemůže jít do školy, na které jsme se předtím domluvili. Do školky totiž přišly dvě učitelky převlečené za hrůzy války a říkaly, že jsou právě z té vedlejší školy. A jestli prý nechtějí dopadnout stejně, musí se jezdit učit k nim na druhý konec města. Budou se tam mít o mnoho lépe a ani je nebudou denně bít vařečkou, jako je tomu prý jinde,” svěřil se jeden z rodičů, který si podobně jako ostatní nepřál být jmenován. A není to neopodstatněný strach, již několika rodinám, bláhově trvajícím na původní volbě školy, shořel přes noc automobil či dědeček.
Ředitel školy Karel Herodes se o své taktice nechtěl příliš bavit: “My jsme slušná škola a především potřebujeme klid na práci. Zrovna dnes zde máme vynikajícího zahraničního vizážistu, uměleckého maskéra filmu Návrat oživlých mrtvol. Takže tu, prosím vás, na chodbě nehlučte, jděte po schodech ven, držte se vpravo a běda, jestli vás nachytám, jak si za rohem kupujete drogy!”
uvedená zpráva nevyjadřuje mínění serveru Finance.cz
minulý článek autora: Vážně - nevážně: Žantovský! Máte padáka!