Pro předlohu ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, podle které by také měla být navýšena hodnota povinného základního jmění fondů ze současných 20 na 50 miliónů korun, hlasovalo 37 ze 61 přítomných senátorů. Proti hlasovalo devět senátorů.
Jedním z cílů novely je podle dnešního vyjádření ministra financí Ivo Svobody v Senátu přeměna penzijního připojištění, které bylo dosud spíše využíváno jako krátkodobé spoření, na systém dlouhodobý, který by občanům skutečně zajišťoval doplňkové příjmy ve stáří.
Podle něj jde i o to získat pro penzijní připojištění nové účastníky. Jednak zvýšením státního příspěvku ze současného maxima 120 korun na 150 korun měsíčně a dále nově zaváděnými daňovými zvýhodněními pro účastníky i zaměstnavatele, který by na připojištění svému zaměstnanci přispěl. Novela umožňuje, aby si zaměstnavatelé a zaměstnanci mohli své příspěvky na penzijní připojištění do určité míry odečítat z daní.
Ministr dále uvedl, že novela by měla zvýšit stabilitu penzijních fondů zejména zvýšením jejich základního jmění a povinností snižovat základní jmění nebo rezervní fond o vykázanou ztrátu. Posílena by měla být též kontrolní funkce ministerstva financí při změnách akcionářů a členů orgánů penzijních fondů a zvýšena jistota účastníků zabezpečením preference jejich zájmů před zájmy akcionářů fondu.
Návrh předpokládá, že podmínkou nároku na penzi bude placení příspěvků nejméně po dobu 36 měsíců a v případě starobního důchodu pak 60 měsíců. Zvyšuje také minimální věkovou hranici pro nárok na starobní penzi z 50 na 60 let.
Zdroj: ČTK