Ekonomický týdenník (Atlantik)

Růst americké ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí překonal podle revidovaných údajů odhady trhu i předběžné výsledky zveřejněné před měsícem. Anualizované tempo růstu HDP dosáhlo 1,4%, zatímco trh očekával jeho zvýšení z původně odhadovaných 0,2% na 0,9%. Růst ekonomiky tak dosáhl nejvyšší hodnoty od závěru roku 2000. V souladu s očekáváním podpořil revizi zejména nižší deficit obchodní bilance, kde byl revidovaný pokles dovozů 26 mld. USD (předchozí odhad 12,6 mld. USD) a současně pokles dovozů byl revidován na 33,6 mld. USD (předchozí odhad 34,2 mld. USD). Celkový deficit zahraničního obchodu se tak snížil na  418,5 mld. USD. Dalším významným faktorem byl výrazný růst vládních výdajů, který dosáhl anualizovaných 10,1% a byl tak nejvyšší od roku 1978. Pokles stavu zásob nebyl revidován prakticky vůbec - zůstal na 120 mld. USD - dvojnásobku hodnoty za třetí čtvrtletí (61,9 mld. USD) a pokles investic dosáhl anualizovaných 13,1% (ve třetím čtvrtletí 8,5%). Výrazný růst spotřeby, která byla podle revidovaných výdajů realizovaná ve větší míře nákupem domácí produkce, podpořil zejména prodej automobilů a dalšího zboží dlouhodobé spotřeby (anualizovaný růst o 39,2%). Růst ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí tedy naznačuje, že se americké hospodářství recesi (definované jako dvě po sobě následující čtvrtletí poklesu) definitivně vyhnulo. Druhá revize, která by mohla výrazně ovlivnit výsledek za poslední čtvrtletí minulého roku, je již málo pravděpodobná a růst ekonomiky tedy hodnoty kolem 1% skutečně dosáhne. V prvním čtvrtletí růst ekonomiky podpoří nejen přetrvávající relativně silná poptávka, ale rovněž pokračující růst vládních výdajů a propad ekonomiky do recese je tak málo pravděpodobný. Otázkou zůstává pouze dynamika, se kterou k oživení růstu dojde, avšak i v tomto směru je výhled poměrně optimistický, protože ukončení eliminace zásob povede k akceleraci růstu (např. ve čtvrtém čtvrtletí by růst HDP dosáhl anualizovaných 6,6% pokud by nedošlo k redukci zásob).

Index spotřebitelské důvěry v USA klesl v únoru na 94,1 bodu, přičemž trh očekával v podstatě jeho stagnaci na úrovni 97,0 bodů. Údaj za leden byl revidován mírně nahoru z původně zveřejněných 97,3 bodu na 97,8 bodu. Přestože minulý růst indikátoru byl podpořen zejména sílícím optimismem ohledně budoucí vývoje, tentokrát oslabily obě složky indikátoru - jak vnímání současné ekonomické situace tak i výhled na příštích 6 měsíců. Dílčí index odrážející očekávaní ohledně budoucího vývoje klesl na 93,6 bodu z předchozích 97,6 bodu a index vyjadřující vnímání současné situace klesl na 94,8 bodu z lednových 98,1 - nejnižší hodnota od října loňského roku. K negativnímu posunu sentimentu domácností přispěla zejména pokračující nejistota na trhu práce, kde výrazně větší procento obyvatel pociťuje menší možnosti uplatnění a zároveň zaměstnaní neočekávají růst jejich příjmů. Přestože se index spotřebitelské důvěry propadl z lednového pětiměsíčního maxima, zůstává nadále výrazně nad úrovněmi z listopadu minulého roku, kdy se propadl na sedmileté minimum o deset bodů níže na 84,9 bodu.

Index podnikatelské důvěry v USA vzrostl v únoru výrazně nad 50 bodovou hranici. Index ISM dosáhl 54,7 bodu, přičemž v lednu byl pouze těsně pod hranicí, která znamená převládající optimistický výhled v podnikatelské sféře. Trh očekával jeho nárůst na 51 bodů. Podindex, který vyjadřuje vývoj nových objednávek a naznačuje posilování poptávky, vzrostl na nejvyšší úroveň od roku 1994 a index výroby dosáhl dvouletého maxima. Údaje tak naznačují pokračující oživování v průmyslu a měly by předcházet obnovení růstu průmyslové výroby v nejbližších měsících. Trh reagoval na vyšší růst indexu výrazně pozitivně a akciové indexy si v pátek připsaly 2,3 - 4,1%. Ceny dluhopisů v očekávání rychlejšího růstu sazeb výrazně poklesly.  

Výdaje na soukromou spotřebu v USA vzrostly v lednu o 0,4% m/m, zatímco trh očekával růst o 0,3%. Před měsícem oznámený pokles výdajů za prosinec (-0,2% m/m) byl revidován na 0,0%. Osobní důchod rostl v lednu stejným tempem, zatímco trh očekával nárůst pouze o 0,1%. Růst osobního důchodu a spotřeby je možné interpretovat pozitivně s ohledem na jejich klíčový význam pro udržení růstu ekonomiky ze závěru minulého roku. Růst důchodu naznačuje postupnou stabilizaci na trhu práce a vytváří dobré předpoklady pro další posílení poptávky. Spotřeba se po korekci výrazného růstu v říjnu minulého roku, kdy vlivem vysokého prodeje automobilů přesáhl meziměsíční nárůst 6%, znovu zvyšuje, což by mělo přispět k solidnímu růstu spotřeby v prvním čtvrtletí.

Tempo růstu peněžní zásoby v Eurozóně se poprvé po deseti měsících akcelerace snížilo v lednu na 7,9% y/y. Trh očekával jeho stagnaci na předchozí úrovni 8,0%. Cílem Evropské centrální banky je udržet růst peněžní zásoby kolem hodnoty 4,5% y/y, avšak této úrovně růst nedosáhl od zavedení jednotné evropské měny. Výraznou akceleraci růstu peněžní zásoby ECB vysvětlovala řadou faktorů, které snižují vypovídací schopnost tohoto indikátoru a koncem minulého roku se jak pozornost centrální banky tak i investorů od tohoto indikátoru odvrátila. Růst peněžní zásoby by tak neměl bránit dalšímu poklesu inflace, který naznačují i předběžné údaje z Německa. Inflace v Eurozóně se tak bude pravděpodobně postupně snižovat z lednových 2,5% k dvouprocentní cílové hranici ECB v nejbližších měsících.  

Německá ekonomika se ve druhém pololetí minulého roku dostala do recese - po poklesu HDP o 0,2% ve třetím čtvrtletí následoval ještě výraznější pokles ekonomiky o 0,3% v posledním čtvrtletí roku 2001. V meziročním srovnání se tak hrubý domácí produkt snížil o 0,1%.  Za negativním vývojem stál zejména pokračující pokles soukromé spotřeby, který se z mezičtvrtletních -0,3% za třetí čtvrtletí zrychlil na -0,5% q/q ve čtvrtém čtvrtletí. Dalším významným faktorem byl pokles vývozů o 1,1% při současné stagnaci dovozů, zatímco ve třetím čtvrtletí byla diference přesně opačná - pokles dovozů o 1,7% a růst vývozů o 0,6%. Celkově však byly výsledky v podstatě v souladu s očekáváním trhu a společně s údaji o vývoji francouzské ekonomiky (pokles o 0,1% q/q) ve čtvrtém čtvrtletí naznačují pokles ekonomiky celé Eurozóny.

Meziroční míra inflace v Německu se znovu snížila - podle předběžných údajů za únor klesla na 1,9% y/y, přičemž meziměsíční nárůst indexu spotřebitelských cen dosáhl 0,3% (jedná se o harmonizovaný CPI). Trh očekával o 0,1 procentního bodu nižší růst jak v případě meziměsíční změny tak i meziroční inflace. Výraznější pokles tak přichází po lednovém skokovém nárůstu inflace na 2,3% y/y (1,0% m/m), který ovlivnila změna výše některých daní, sezónní růst cen potravin a dopady zavedení hotovostního eura na maloobchodní ceny. V únoru to byl pokles cen potravin a energií, který přispěl ke snížení inflace znovu pod dvouprocentní hranici. Předběžné výsledky vycházejí z údajů zveřejněných za šest největších spolkových zemí, kde růst cen dosahoval 0,0% - 0,4% m/m (meziroční nárůst se pohyboval v intervalu  1,5% - 1,9%). Vývoj inflace naznačuje, že by v únoru mělo dojít k poklesu inflace i v Eurozóně, kde se meziroční hodnota indikátoru dostala v lednu až na 2,5% z předchozích 2,1%. Přesto bude ještě záležet na vývoji v dalších ekonomikách měnové unie, protože například v Itálii se meziroční inflace v únoru poprvé za posledních deset měsíců zvýšila na 2,5%. Nadále je však možné předpokládat, že následný vývoj bude postupně směřovat k poklesu inflace pod dvouprocentní hranici stanovenou za cíl evropskou centrální bankou, avšak tento proces může trvat ještě několik měsíců, což dále znesnadňuje případné snížení úrokových sazeb v Eurozóně.

Podnikatelská důvěra v Německu, kterou zveřejňuje pravidelně institut Ifo, vzrostla v únoru již čtvrtý měsíc v řadě. Hodnota indikátoru se zvýšila na 88,7 bodu, přičemž předchozí údaj by revidován pouze nepatrně směrem dolů na 86,2 bodu a trh očekával nárůst indexu na 87,0 bodu. Pozitivní je i vývoj dvou podindexů, vyjadřujících současné vnímání ekonomické situace a očekávaní jejího vývoje v průběhu nejbližších 3 - 6 měsíců. Zatímco index vyjadřující vnímání současné ekonomické situace se (pravděpodobně vlivem oslabení předchozího optimismu ohledně rychlosti oživení světové ekonomiky) snížil z předchozích 78,0 bodů na 76,8 bodu. Index zachycující očekávání budoucího vývoje ekonomiky naopak výrazně posílil na 101,0 bodu z předchozích 94,8 bodu a dostal se tak na nejvyšší úroveň za poslední rok, přičemž se jedná o hodnotu srovnatelnou s dlouhodobým průměrem za několik posledních let. 

HDP v Itálii se ve čtvrtém čtvrtletí rovněž snížil o 0,2% q/q, přičemž trh očekával mírnější pokles ekonomiky o 0,1%. Zároveň byl revidován meziroční údaj za třetí čtvrtletí z původních 1,9% na 1,8%. Meziroční růst italské ekonomiky se tak v závěru roku snížil na 0,7% y/y. Údaje tak doplňují pokles ekonomik v Německu a Francii a potvrzují negativní vyhlídky pro celou Eurozónu - ta podle odhadů Evropské komise poklesla v závěru roku o 0,2% q/q. Naopak příznivý vývoj předstihových indikátorů naznačuje, že poslední čtvrtletí minulého roku bylo pravděpodobně nejhorší a v prvních třech měsících tohoto roku již ekonomika měnové unie znovu poroste.