DANĚ A ÚSPORY :
Nejednoznačné souvislosti
NEÚSPĚCHY HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY
Teorií spotřeby neškodí mít víc , když ne ta , jiná se hodí. I tak je možné charakterizovat snahu ekonomů o odhalení souvislostí mezi změnami daňových sazeb a pohyby míry úspor .
Předpovědi makroekonomického vývoje vytvářené různými institucemi bývají značně nepřesné . Rovněž účinky hospodářskopolitických zásahů se nezřídka odchylují od přestav vlády či centrální banky . Odpovědět na otázku , jestli se v těchto oblastech můžeme dočkat větších úspěchů , by nám mohlo pomoci rozřešení problému , zda je možné k předpovědím o ovlivňování hospodářského vývoje využít ekonomických modelů
. Jako příklad můžeme uvést různé teorie spotřeby a spoření .Podle keynesiánského pojetí s růstem důchodu ( příjmu ) jednotlivce tvoří spotřeba stále menší část příjmu, zatímco úspory představují stále větší podíl důchodu .
Na úrovni ekonomiky jako celk
u by podle této logiky měl být růst hrubého domácího produktu na jednoho obyvatele doprovázen zvýšením míry úspor . Pozorování skutečného vývoje ekonomik však dokládají , že míra úspor v jednotlivých ekonomikách zůstává přes krátkodobá kolísání dlouhodobě na přibližně stejné úrovni . Ve snaze vysvětlit tuto skutečnost vznikla řada nových teoretických koncepcí .HRA O NEJLEPŠÍ ZDUVODNĚNÍ
Jedním z vysvětlení může být , že současné domácnosti mohou samy sebe vidět jako příjemce přírůstku důchodu , který poplyne ze snížení daňového zatížení , ale pokud jde o placení vyšších daní v budoucnu , mohou vidět jiné , budoucí generace , jejichž blahobyt je příliš nezajímá . V takovém případě by pokles daňových sazeb vedl k růstu spotřeby a snížení míry úspor domácnos
tí .Některé výzkumy zase poukazují na vysokou citlivost spotřeby na změny příjmu jednotlivce . V případě snížení daňových sazeb příjem obyvatel vzroste , a tudíž vzroste i jejich spotřeba . Otázka , kdo zaplatí vyšší daně v budoucnu , hraje druhořadou rol
i .Uvedená zdůvodnění však nemusejí být jediným ani dostatečně průkazným vysvětlením poklesu míry úspor v USA v 80: letech , a tudíž nemusejí být ani argumentem v neprospěch platnosti teorie , podle níž změny daňového nepovedou ke změně míry úspor . Existují totiž i jiné výzkumy chování spotřebitelů ve Spojených státech amerických v 80. Letech , které přisuzují pokles míry úspor USA v uvedeném období jiným faktorům než pohybu daňových sazeb .
Vývoj celkové míry úspor a míry úspor domácností v USA v letech 1980 - 1990 ( v %) | ||
rok | Míra úspor | Míra úspor domácností |
1980 | 10,5 | 7,9 |
1981 | 11,4 | 8,8 |
1982 | 11,2 | 8,6 |
1983 | 9,5 | 6,8 |
1984 | 10,8 | 8,0 |
1985 | 9,4 | 6,4 |
1986 | 9,0 | 6,0 |
1987 | 7,2 | 4,3 |
1988 | 7,1 | 4,4 |
1989 | 7,0 | 4,0 |
1990 | 7,3 | 4,3 |
Zdroj: EKONOM 29 /99