Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků VŠPS

Podle předběžných výsledků dosáhl počet zaměstnaných osob ve 2. čtvrtletí 2002 celkem 4 798,5 tis., tj. ve srovnatelné metodice o 52,1 tis. více než před rokem. Počet zaměstnaných mužů činil 2 718,5 tis. a počet žen  2 080,0 tis. Meziročně se výrazně zvýšil počet zaměstnaných osob bydlících ve Středočeském kraji a to o 21,0 tis., v Moravskoslezském kraji o 18,1 tis. a v Olomouckém kraji o 9,1 tis., zatímco ve většině ostatních regionů počet těchto osob stagnoval.

Převážnou část zaměstnaných osob tvoří zaměstnanci (4 005,9 tis., což je o 23,9 tis. více než ve 2. čtvrtletí 2001). Jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných osob činil 83,5%, tj. o 0,4 bodu méně než před rokem. Podíl podnikatelské sféry (podnikatelé se zaměstnanci, bez zaměstnanců a pomáhající rodinní příslušníci) se proti  2. čtvrtletí 2001 zvýšil o 0,6 bodu, což je o 37,0 tis. více než před rokem a počet těchto osob dosáhl 756,1 tis.

Vedle svého hlavního zaměstnání mělo v hodnoceném období druhé zaměstnání 114,1 tis. osob, tj. o 10,0 tis. méně než ve 2. čtvrtletí 2001.

Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Je třeba respektovat skutečnost, že pojem nezaměstnaných podle ILO se liší od kategorie uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce. Počet nezaměstnaných osob činil 360,6 tis., z toho bylo 194,7 tis. žen (54,0%). Za rok počet nezaměstnaných klesl o 50,3 tis. osob. Podle výsledků VŠPS je pokles nezaměstnanosti z velké části ovlivněn snížením počtu nezaměstnaných ve věku do 45 let. Počet dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 1 rok) činil 183 tis., proti 2. čtvrtletí roku 2001 poklesl o 31 tis. Počet nezaměstnaných s dobou hledání zaměstnání delší než 4 roky byl 47 tis. osob, tj. nárůst proti 2. čtvrtletí roku 2001 o 2 tis.

Obecná míra nezaměstnanosti (podle metodiky ILO) dosáhla 7,0%, tj. o 1,0 procentního bodu méně než ve 2. čtvrtletí 2001. Nadále přetrvávají velké rozdíly v míře nezaměstnanosti mezi jednotlivými kraji. Přes zvyšující se počet zaměstnaných osob se snížila míra ekonomické aktivity osob 15-letých a starších o 0,2 procentního bodu a dosáhla 59,7 %. Rostoucí podíl ekonomicky neaktivních osob byl způsoben především nárůstem počtu mladých připravujících se na výkon povolání.

V dotazníku VŠPS jsou od počátku letošního roku zařazeny otázky zaměřené na uspořádání pracovní doby v průběhu čtyř týdnů. Na směny pracovala více než pětina zaměstnaných osob (22 %, tj. 1061 tis.). Podle hlavních tříd klasifikace zaměstnání pracují na směny relativně nejčastěji provozní pracovníci ve službách a obchodu (41 %) a pracovníci obsluhy strojů a zařízení (téměř 40 %).

Večerní práci (18 - 23 hod.) vykonávalo obvykle (alespoň polovinu dní v průběhu čtyř referenčních týdnů) nebo občas 43 % všech zaměstnaných osob.  Nejvyšší podíl práce ve večerních hodinách byl zjištěn u těchto zaměstnání - u obsluhy strojů a zařízení 58 %, ve třídě vedoucích a řídících pracovníků 55 %, u kvalifikovaných dělníků v zemědělství a lesnictví a ve třídě provozních pracovníků ve službách a obchodu shodně 54 %.

Noční práci (23 - 6 hod.) vykonávalo obvykle nebo občas téměř 18 % respondentů. Podíl noční práce přitom koresponduje s podílem směnové práce v jednotlivých třídách pracovníků a je nejvyšší u pracovníků obsluh strojů a zařízení (třetina všech osob) a u provozních pracovníků ve službách a obchodě (téměř čtvrtina).

Podíl osob, které pracují ve svém zaměstnání obvykle (2x a více) nebo občas (1x) i v sobotu, dosáhl 43 %, z toho obvykle 7 %. V průběhu 4 referenčních týdnů přišlo v sobotu alespoň jednou do svého zaměstnání 74 % kvalifikovaných dělníků v zemědělství a lesnictví a 72 % provozních pracovníků ve službách a obchodu. Poměrně častá je práce v neděli - 28 % všech zaměstnaných osob, z toho obvykle pracuje v neděli 5 % osob. Stejně jako v sobotu pracují v neděli nejčastěji kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví (65 %) a provozní pracovníci ve službách a obchodu (45 %).

V porovnání s členskými zeměmi Eurostatu pracují naši občané dvakrát častěji ve směnovém režimu, což se projevilo i vyšší frekvencí výskytu večerní a noční práce u našich zaměstnaných. Naopak zaměstnaní v zemích evropské patnáctky častěji pracují v sobotu a v neděli. Podíl respondentů ze zemí EU, kteří obvykle nebo občas pracují v sobotu, je 44 %, z toho obvykle 22 %.

Podrobnější údaje o struktuře zaměstnanosti a nezaměstnanosti za výše uvedené období budou publikovány ve druhé polovině srpna t.r.

Počet zaměstnaných osob podle jejich postavení ve 2. čtvrtletí 2002

Více informací naleznete na www.czsu.cz.