Povodeň ustupuje, problémy teprve začínají. Voda je krutý a nemilosrdný živel. Nejprve vše pokryje jako tma. Někdy tiše, někdy dramaticky rychle a děsivou silou....
Ať už je příval vody rychlý jako v případě horních toků malých bystřin nebo pomalý jako například dolní toky velkých řek Vltava, Labe, Bečva, Morava vždy ničí pustoší plení a zabíjí. Letošní povodně byly (a koneckonců pořád jsou) katastrofou nedozírných následků. To co si nikdo nemyslel se stalo skutečností. Voda zasáhla přímo srdce republiky a střední Evropy, Prahu. Nebyla prudká, nebourala domy. Zvedala se pomalu, tiše. Krutá byla proto, že ji nikdo nečekal. To co si pamatujeme z televize z povodní v roce 1997 z obcí Kounov, Troubky a podobných se v Praze naštěstí neopakovalo. Pro finanční svět, naše obchodníky na Pražské burze i na devizovém trhu je to však zkušenost nová, nikdy nezažitá. Burza nefungovala, devizoví obchodníci nepracovali. Svět finančníků se na několik dní zastavil. Vše se pomalu vrací k normálu. Čas vše zahojí, poučení pro všechny si ale musíme brát již teď: Všechny události co se dějou jinde se můžou stát i nám. Nikdy neříkej nikdy. Doslova jen o centimetry a se štěstím Praha unikla katastrofě ještě většího rozsahu. Když ale odmyslíme obrovské materiální škody tak celá pražská pohroma není nic proti zmařeným lidským životům a děsivému osudu lidí, kteří při povodni přišli o celý svůj majetek včetně domu a pozemku, na kterém dům stál.
Život jde ale dál a nám z našeho profesního pohledu nezbývá, než se zamyslet nad dopady této pohromy na ekonomiku.
Jak ale takové dopady hodnotit? S čím je srovnávat? Od čeho se odrážet? Jak shromáždit data k vyhodnocení. Těžká práce. Ekonomie je věda, kde na základě předchozích zkušeností s pomocí určitých zákonitostí a signálů dokážeme predikovat budoucnost. Při takové mimořádné situaci je predikce mimořádně obtížná. Můžeme pouze srovnávat s předchozí povodní v roce 1997. Dopad tehdejší povodně na celkovou ekonomiku byl z pohledu statistických čísel malý. Vliv nebyl zaznamenán ani pozitivní (zvýšená investiční aktivita nebo zvýšený výkon stavebnictví) ani negativní (snížení produkce v celkovém měřítku, krachy firem, zvýšení schodku zahraničního obchodu). V tomto ohledu se nedá předpokládat, že by situace letos byla dramaticky odlišná. Ale. Máme zde několik "ale". Rok 1997 byl ve znamení Klausových "balíčků", vláda pak závěr roku padla. Dnes je situace naprosto odlišná. Expanzivní fiskální politika nové vlády povede společně s její vůlí rychle problém povodní vyřešit k většímu "utrácení" a právě toto by mohl být největší rozdíl mezi povodní z roku 1997 a letošní. Povodeň na Moravě způsobila škody odhadem za více než 60 mld. korun. Troufáme si odhadnout, že letos tato celková částka bude větší a je možné, že dosáhne až sta miliard.
Vůle vlády vyřešit problém do zimy by mohla v posledním čtvrtletí výrazně pomoci některým sektorům, např. stavebnictví.
Dalším indikátorem, podle kterého by se dal vliv povodní měřit je průmyslová výroba. V jižních Čechách není zasaženo zdaleka tolik průmyslových podniků jako bylo na Moravě. V severních Čechách je jich více, ale ne výrazných, majících vliv na produkci. Ani u tohoto indikátoru neočekáváme výraznější propad.
Vliv povodní roku 1997 nelze agregátními čísly nijak doložit. Letošní čísla budou tedy nejvíce ovlivněna mírou a ochotou vlády problém urychleně vyřešit.