Polovina zdravotně postižených lidí v ČR nepracuje

Lidí s plným nebo částečným invalidním důchodem je v České republice přes půl milionu. Jen polovina z nich má nějaké zaměstnání. Z těch zbylých část pracovat nechce nebo nemůže, ale je i hodně takových, kteří by pracovat chtěli, ale nemohou. V cestě jim stojí bariéry. Nejen materiální, ale i psychické.

Zaměstnavatelům zákon nařizuje, aby měli mezi zaměstnanci 4 % osob se zdravotním postižením. Ale jen málo z nich to plní, zbytek platí finanční kompenzaci do státní kasy. Důvodů je několik:

1. Nedostatek bezbariérových přístupů

Na jejich vybudování existuje sice státní příspěvek, ale úpravy, které by přítomnost vozíčkáře ve firmě vyžadovala, jsou často velmi rozsáhlé.

2. Nízká kultura solidarity ve společnosti

Ve firmách se to projevuje jako výlučná orientace na výkon. V téhle atmosféře se pak nenajde moc důvodů, proč se o zaměstnávání zdravotně postižených snažit.Často to opravdu znamená nutnost mít na ně ohledy nebo pro ně vytvořit speciální podmínky. „Dřív nebo později to někomu začne vadit, tím spíš, když je nějaká stresová situace,“ mluví z vlastní zkušenosti jeden vysoce kvalifikovaný specialista upoutaný na invalidní vozík.

3. Málo zkrácených úvazků

Procento zkrácených úvazků v ČR je hluboko pod evropskou úrovní, přitom mnoho zdravotně postižených by mohlo pracovat jen kratší dobu než osm hodin denně. Firmy se také často moc netváří na práci z domova.

4. Mentální problém na straně postižených

Problémy nejsou ale jen na straně zaměstnavatelů. Mnozí ze zdravotně postižených si odvykli pracovat v nechráněném prostředí a se svou nemocí se příliš ztotožnili. „Neudělali jsme s nimi dobrou zkušenost,“ říká personalistka jedné známé firmy. Podle ní zdravotně postižení zaměstnanci rozkládali firemní morálku, a to hlavně tím, že se nedokázali ani trochu podřídit potřebám celku: „Pořád jen bazírovali na všech svých speciálních, zákonem vymezených právech.“ Mnozí se také obávají, že když začnou pracovat, stát jim „sebere důchod.“

Podpora zdravotně postižených

Obě strany, zaměstnavatelé i zdravotně postižení, by měli vědět, že existují organizace zaměřené právě na podporu zaměstnávání zdravotně postižených lidí. Pokud se firma rozhodne, že chce podíl zdravotně postižených lidí mezi svými zaměstnanci zvýšit, může oslovit třeba Nadační fond pro podporu zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Ten zaměstnavatelům pomáhá zprostředkovat uchazeče o zaměstnání, zná dobře problematiku z hlediska zákonů a pomáhá ve firmách připravit prostředí tak, aby začlenění zdravotně postižených zaměstnanců nebylo ani pro jednu stranu trauma.

Jak je vidět, sankcemi toho stát v téhle oblasti moc nemění. Hlavně je třeba změnit přístup k celé věci na obou stranách a taky společenské klima. Možná si řeknete, že tohle téma v době krize nikoho nepálí. Firmy teď nemají na žádné útlocitné skutky náladu ani rezervy. Jde se na to ale podívat i z druhé strany: právě krize jako ta současná mění naše pohledy na věc: je výkon za každou cenu opravdu ta největší hodnota? A co hodnota sdílení a vzájemné pomoci? Možná právě teď nastal čas vše trochu přehodnotit.

Výsledky ankety

Anketní otázka na portálu www.prace.cz zněla: "Máte zkušenost s hendikepovaným kolegou?"

• 30 % Ano,u nás ve firmě hendikepovaní pracují
• 54 % Nesetkal jsem se s nimi v žádné firmě
• 16 % Nerozlišuji to, tak nevím

Hlasovalo 1 115 lidí na www.prace.cz.

Autorka článku pracuje pro společnost LMC, která mimo jiné spravuje službu www.jobs.cz a provozuje pracovní portál www.prace.cz.